Imad Awde
Božím záměrem vždy bylo a vždy bude, aby v Kristu bylo požehnáno vše, co je stvořeno. Člověk byl neposlušný a svou neposlušností se oddělil od Božího záměru. Ztratil všechna požehnání, která díky této zásadě obdržel. Jelikož Kristus je Stvořitel a Udržovatel a v Něm najdou život všechna živá stvoření, může zachránit člověka. Jediným způsobem, jak lze člověka obnovit, je smířit se s Bohem. Prostřednictvím Božího semene našel člověk život a aby mohl naplnit původní Boží záměr, musí znovu najít život v semeni.
Člověk byl stvořen v souladu s Bohem, ale díky Adamově neposlušnosti byla tato jednota narušena. Člověk se stal Božím nepřítelem. Hřích nezměnil Boží srdce ani jeho lásku k člověku, ale lidské srdce a lidská mysl se po hříchu změnily. Od toho, kdo miloval Boha, na toho, kdo Boha nenávidí, od harmonie s Bohem až po cestu ven z této harmonie. Na začátku člověk hledal Boha, ale neposlušností se od Něho odvrátil a bylo zapotřebí smíření. Přerušený vztah musel být obnoven. Boží jednota s člověkem musela být znovu nastolena. V zaslíbeném semeni se setkaly obě strany: Bůh i člověk se účastnili díla usmíření; na kříži byl přítomen Bůh i člověk. Božské a lidské semeno bylo spojeno v jedno a skrze Kristův život a smrt bylo dílo dokončeno.
Písmo nám říká „Neboť Bůh byl v Kristu, když smiřoval svět se sebou….“ (2. Korintským 5:19). Rovněž říká, že „v podobě hříšného těla“ – mého těla – Ježíš visel na kříži jako zástupce člověka, jako druhá hlava lidstva a jako poslední Adam „zemřel za všechny“ (2. Korintským 5:15).
Dokončená práce
Hřích odcizil člověka od Boha, který skrze vtělení, smrt a vzkříšení svého Syna Ježíše Krista smířil člověka se sebou samým. Všimněte si, od kdy Písmo zobrazuje toto smíření jako hotové dílo:
„Jestliže jsme jako nepřátelé byli usmířeni s Bohem smrtí jeho Syna, tím spíše jako usmíření budeme zachráněni jeho životem.“ ( Římanům 5:10).
„A to všechno je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista a dal nám službu smíření.“ (2 Korintským 5:18).
„I vás, kteří jste kdysi byli odcizeni a myslí nepřátelští ve zlých skutcích, nyní smířil ve svém lidském těle skrze svou smrt, aby vás před sebou postavil svaté, bez poskvrny a bez úhony.“ (Kolossenským 1: 21–22).
Práce usmíření již byla na kříži dokončena. V Ježíši je lidstvo již smířeno s Bohem. Ztracená lidská rasa byla znovu spojena s Bohem. Naše usmíření nespočívá na žádné naší části, spočívá pouze na Kristově díle.
Musíme přijmout smíření
I když Kristus smířil svět s Bohem, já jako hříšník nejsem automaticky s Bohem smířen. Mohu se rozhodnout jestli toto Kristovo dílo smíření příjmu nebo ne. Můj postoj k Bohu se nezmění jen pro to, co pro mě Kristus udělal. Moje smíření s Bohem se mě týká pouze tehdy, když příjmu Krista. Pokud chci, aby toto smíření bylo v mém životě účinné, musím přijmou, že smíření je naplněno nejen pro mě, ale pro celou lidskou rasu. Všimněte si, co říká Písmo:
,,I vás, kteří jste mu kdysi byli cizí a svými myšlenkami i zlými skutky nepřátelští, nyní již usmířil. Ve svém lidském těle podstoupil smrt, aby vás před sebou postavil svaté, bez poskvrny a úhony – pokud ovšem zůstáváte pevně ukotveni ve víře a neuchylujete se od naděje evangelia, jež jste slyšeli, jež bylo vyhlášeno všemu stvoření pod nebem a jehož jsem se já Pavel stal služebníkem.“ (Kolossenským 1: 21–23).
Nejen, že musím přijmout Kristovo dílo usmíření, ale musím také „zůstat ve víře“. Nemůžu být spasen, když jsem v nepřátelství s Bohem. Práce usmíření, naplněná a dokončená na kříži, smířila celou lidskou rasu s Bohem, ale to nemění osobní přístup každého jednotlivce. Kristova smrt nezměnila mé tělesné srdce. Pouze „pokud zůstanu ve víře, budu-li v ní utvrzen a upevněn a neodchýlím-li se od naděje dobré zprávy, kterou jsem slyšel“, mohu být spasen. Poté, co nám Pavel řekl, že Bůh nás již se sebou smířil, říká:
„A to všechno je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista a dal nám službu smíření. Neboť Bůh byl v Kristu, když smiřoval svět se sebou a nepočítal lidem jejich provinění a uložil v nás to slovo smíření. Jsme tedy Kristovi vyslanci a Bůh jako by vás skrze nás vyzýval. Na místě Kristově prosíme: Smiřte se s Bohem.“ (2. Korintským 5: 18-20).
Všimněte si jeho slov „Bůh“, nás smířil sám se sebou a dal nám službu smíření a vložil do nás slovo smíření. Prosíme vás místo Krista: „Smiřte se s Bohem.“ „Bůh nás smířil,“ minulý čas. Je to hotové dílo, ale to neznamená, že každý jedinec je osobně smířen s Bohem. Dále se říká, že máme „službu smíření“ a že jsme byli požádáni, abychom „se smířili s Bohem“. Jedním způsobem je práce smíření dokončena, jiným ještě není u konce. Lidská rasa je smířená, ale jako jednotlivci ji musíme přijmout jako dokončené dílo, pokud z ní chceme mít užitek.
Ježíš řekl, že přišel „najít a zachránit to, co bylo ztraceno“ (Lukáš 19:10). Zde jsou uvedena dvě různá díla – najít a zachránit. Práce na hledání je ekvivalentní smíření. Přemýšlejte o tom takto:
Představme si znovu, že jsme na moři ztraceni. Byl vyslán vedoucí naší skupiny, aby nás našel a je v tom úspěšný. Už nejsme ztraceni, nejsme již odcizeni vůdci. Jako skupina jsme byli nalezeni a smířeni. Jako jednotlivci však musíme přijmout jeho pomoc a nastoupit do člunu. Pokud odmítnu nastoupit na loď, jsem jako ten, kterého nikdy nenašli. Pak bylo všechno vynaložené úsilí pro mé nalezení zbytečné. Stejným způsobem byla lidská rasa ztracena a předurčena zemřít. Ježíš byl poslán, aby našel a zachránil, co bylo ztraceno. Svou inkarnací, smrtí a vzkříšením nás našel a smířil s Bohem. Jako lidská rasa jako celek jsme byli nalezeni a sjednoceni s Bohem; ale na individuální úrovni musíme toto smíření přijmout. Pokud osobně nepřijmu tento akt smíření, Jsem ve stejné situaci, jako bych nebyl nikdy smířen (Kolossenským 1: 21–23). Ježíšovým úkolem bylo nejen najít, ale také zachránit, co bylo ztraceno. Přijetím smíření dosaženého na kříži se stavím do pozice, kde mohu být spasen. Mohu od Boha přijmout vše, co bylo ztraceno, ale smíření je prvním krokem ke spáse.
Boží děti
Všimněte si následujícího textu:
„Těm však, kteří ho přijali, dal pravomoc stát se Božími dětmi, těm, kteří věří v jeho jméno.“ (Jan 1:12).
„Všem, kteří ho přijali, nebo všem, kteří přijali smíření pro lidstvo, dal právo stát se Božími dětmi.“ Můžeme být adoptováni do Boží rodiny, ale to není automatickým důsledkem Ježíšovy práce na kříži. „Síla“ je dána pouze těm, „kteří Ho přijímají“, „těm, kteří věří v Jeho jméno“.
Smíření, které Kristus dosáhl na kříži, nestačí k záchraně člověka. Písmo nám říká, že Kristus smířil celý svět s Bohem, ale ne všichni budou spaseni. Smíření poskytuje člověku způsob, jak být spasen, ale nemůže poskytnout spásu žádné osobě, pokud nepřijme toto smíření.
Přijmeme-li vírou evangelium, které představuje věčnou nezměnitelnou smlouvu a věříme, že jsme požehnáni, vykoupeni a spaseni v Kristu, pak výhody tohoto smíření budou naše. Proto se této službě říká „služba smíření.“ Naše zpráva světu je „Smiřte se s Bohem“.
Věř mi
A co ty, drahý čtenáři? Přijali jste Ježíše jako svého Spasitele?
Věř v toho, kterého poslal Otec; věř ve svém srdci, že Ježíš zemřel pro tebe. Bůh slíbil, že vám dá život svého vlastního Syna (tento život nás zachrání)! Prostě mu řekni: „Otče, přiznávám, že ve mně není nic dobrého. Jsem hříšník, který potřebuje pomoc. Přijímám smrt tvého jediného Syna Ježíše, který za mě zemřel na kříži. Teď se ti chci odevzdat. Jsem tvůj Pane, zachraň mě.“
Přijetím díla smíření, které Ježíš vykonal v náš prospěch, získáme moc stát se Božími dětmi (Jan 1:12).
Toto je Boží příslib pro vás. Věříš mu?
