Howard Williams
Existuje mnoho vodních ploch. Rybníky, bažiny, tůně a jezera, ale Ježíš ve svých analogiích žádné z těchto přirovnání nepoužil. Tyto čtyři vodní plochy se nepohybují, stagnují a netečou. Když chtěl Ježíš popsat, co se děje uvnitř věřícího člověka naplněného Duchem svatým, přirovnal ho k řece. Řeka teče, zatímco ostatní vody jsou v klidu. Nikdo se nemůže stát uzavřeným a statickým křesťanem, protože to co je uvnitř nás, nelze udržet, je to tak silné, že to vytryskne přímo z našeho nitra.
„Kdo věří ve mne, z jeho nitra potečou řeky živé vody, jak praví Písmo.“ (Jan 7:38).
Tato slova byla řečena Samaritánce, se kterou se Ježíš setkal u Jákobovy studny, jak je psáno ve 4. kapitole Janoeva evangelia. Rozhovor začal tím, že Ježíš požádal ženu, aby mu dala napít. Byla ohromena jeho jednáním, (kulturně zvláštním a nepřijatelným požadavkem), ale Ježíš jí v této situaci dal zajímavou odpověď.
„Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar a věděla, kdo je ten, který ti říká: Dej mi napít, požádala bys ty jeho a on by ti dal živou vodu.“ (Jan 4:10).
Kdyby žena věděla, s kým mluví, požádala by Ho ona o vodu a On by jí dal živou vodu. Všimněte si, co Ježíš říká o tom, jak funguje živá voda. Je to v kontrastu s tím, co bylo ve studni, oproti tomu, co davá Ježíš.
„Každý, kdo pije tuto vodu, bude znovu žíznit,“ odpověděl Ježíš. „Kdo se však napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit už nikdy. Voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.“ (Jan 4: 13-14).
Voda, kterou dává Ježíš, se stává zdrojem živé vody, která pramení ve věřících. Jinými slovy, voda, kterou dává Ježíš, se stává počátkem (příčinou) nebo zdrojem řeky. Neustále vyvěrá zevnitř a proudí ven, uspokojuje žízeň těch, kteří hledají větší zkušenost s Ježíšem.
Nositelé Jeho přítomnosti
Poté, co dal Ježíš svým učedníkům pokyny, aby šli do celého světa a kázali evangelium, potěšil je nádhernou myšlenkou.
„A hle, já jsem s vámi až do konce tohoto věku“ (Matouš 28:20).
Bylo to radostné odhalení, že bez ohledu na to, kamkoli půjdou a co se jim stane, bude Ježíš vždy přítomen. Jaké to je, když je Boží přítomnost s vámi neustále a vždy a vy jste si toho vědomi? Je to až neuvěřitelné, ale je to přesně to, co Ježíš slibuje, že pro nás udělá.
Kolik z nás, křesťanů, si uvědomuje, že Ježíš je s námi, jak slíbil? A nejen to, že je s námi, ale On je osobně přítomen v každém z nás. Jak to Pavel říká:
„Kdo se však připojuje k Pánu, je s ním jeden duch.“ (1. Korintským 6:17).
Takže On je v našem duchu, v nás! Páni! To je skvělá myšlenka! Jsme nositeli samotného života, přítomnosti a osoby Boha Otce a našeho Pána Ježíše Krista.
Chrám
Bůh nám prostřednictvím svého slova zjevuje stále více. Podívejme se na další stavební kámen tohoto odhalení.
„Copak nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který je ve vás a kterého máte od Boha? Už nepatříte sami sobě.“ (1. Korintským 6:19).
Pojďme rozebrat verš, který jsme právě četli. Co je to chrám? „Sídlo Boha.“ Pak jsou naše těla příbytkem Boha a Jeho Syna. Ježíš to říká takto:
„Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.“ (Jan 14:23).
Když žijeme a pohybujeme se, každý okamžik našeho života máme v našich tělech samotného Boha vesmíru. Ach, jak je to úžasná myšlenka. Nikdy nejsme sami.
„A hle, já jsem s vámi až do konce tohoto věku.“
„Ten, kdo je v tobě, je větší než ten, který je ve světě.“
Všechny tyto zaslíbení jsou napsány v náš prospěch, abychom mohli porozumět pravdě o tom, kdo ve skutečnosti na tomto světě jsme. Máme v sobě Boží přirozenost a jsme schopni ho plně reprezentovat. Stejně tak jako Ježíš byl zástupcem Boha zde na Zemi, tak i my, jako Boží děti, jsme dnes na tomto světě takoví, jako je On.
„Takto láska mezi námi došla naplnění, takže smíme mít smělou důvěru v soudný den – vždyť jsme na tomto světě takoví, jako je on.“ (1. Jana 4:17).
Kde je teď Ježíš? Je v nebi a sedí po pravici svého Otce. A my jsme v Kristu na stejném místě jako On a máme všechna vítězství, která Ježíš získal – protože přebývá v nás! Podívejte se na tento nádherný verš.
„Spolu s ním nás probudil k životu a spolu posadil na nebeských místech v Kristu Ježíši.“ (Efezským 2: 6).
Takže i když žijeme a pohybujeme se ve svém každodenním životě, neseme život, moc a přítomnost Boha a Jeho Syna tak skutečným způsobem, že ve skutečnosti žijeme v nebi přímo v Kristu. Jsme s Ním tak úzce spojení, že se stáváme jedno s Ním.
Řeka
Krása řeky spočívá v tom, že vždy teče, protíná cesty a kanály skrz zemi. Jinými slovy, nelze ji zastavit – jinak přestane být řekou. Jak ten tok vypadal v životě Ježíše Krista? Zde jsou dva různé verše ze stejné knihy, které nám dávají jasný obrázek.
„Procházel celou Galilejí, učil v jejich synagogách, hlásal evangelium o království a uzdravoval každou nemoc a každou slabost v lidu.“ (Matouš 4:23).
„Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagogách, hlásal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou slabost v lidu.“ (Matouš 9:35).
Ježíšův život byl zasvěcen každodenní horlivostí, aby získal životy lidí, přinesl jim osvobození, uzdravení, naději a příslib svého království. Žil pro ostatní. Neúnavně pracoval, aby ukázal svým žákům a nám – svému tělu, jak by měl vypadat náš každodenní život. Tímto způsobem plynul Jeho život k ostatním jako neustálý proud síly a osvobozoval všechny, kteří trpěli všemi druhy útoků od Satana. Naše spojení s Kristovou mocí, která v nás žije, se projevuje tím, jak žijeme každý den a co z nás vychází. Toto je živé svědectví naší víry!
