Zdravko Vučinič
Bůh nás skutečně zachránil skrze Krista a tím nejjednodušším způsobem – skrze víru. Učinil nás (ztracené hříšníky) dokonalými skrze nové narození, dal nám dokonalého Ducha Kristova, který se stal naším osobním duchem a umožnil nám tak žít v království Božím.
Připomeňme si nyní zkušenost starého nedokonalého člověka, u něhož tělesná přirozenost dominuje nad duchem, jak ji popsal apoštol Pavel v Římanům 7: 14-25.
“Víme, že Zákon je duchovní, ale já jsem tělesný, zaprodaný hříchu. Sám nerozumím tomu, co dělám; vždyť nedělám to, co chci, ale to, co nenávidím. JELIKOŽ DĚLÁM TO, CO NECHCI, SOUHLASÍM S TÍM, ŽE ZÁKON JE DOBRÝ. Nedělám to tedy už já, ale spíše HŘÍCH, KTERÝ JE VE MNĚ. Vím totiž, že ve mně to jest V MÉ TĚLESNOSTI NENÍ NIC DOBRÉHO. CHTÍT DOBRO, TO UMÍM, ALE KONAT JE UŽ NE. Nekonám totiž dobro, které chci, ale zlo, které nechci. Jelikož tedy dělám to, co nechci, nedělám to už já, ALE HŘÍCH, KTERÝ JE VE MNĚ. Objevuji tedy zákon, že když chci konat dobro, JE MI NABLÍZKU ZLO. Ve svém nitru radostně SOUHLASÍM S BOŽÍM ZÁKONEM, ale ve svých údech vidím jiný zákon, který bojuje proti zákonu mé mysli a činí mě ZAJATCEM ZÁKONA HŘÍCHU, který je v mých údech. Jak ubohý jsem člověk! Kdo mě vysvobodí z TOHOTO SMRTELNÉHO TĚLA?” (Římanům 7: 14-24).
Co píše Pavel dále:
„Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, našeho Pána. Tak tedy tentýž já svou myslí sloužím jako otrok zákonu Božímu, ale svým tělem zákonu hříchu. A proto již není žádné odsouzení pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši. ZÁKON DUCHA ŽIVOTA V KRISTU JEŽÍŠI TĚ TOTIŽ OSVOBODIL OD ZÁKONA HŘÍCHU A SMRTI. Co bylo pro Zákon kvůli slabosti těla nemožné, to vykonal Bůh: POSLAL SVÉHO VLASTNÍHO SYNA, ABY SE VYPOŘÁDAL S HŘÍCHEM V TĚLE, jaké má hříšný člověk. Na tomto těle odsoudil hřích, aby spravedlivý požadavek Zákona byl naplněn na nás, KDO NEŽIJEME PODLE TĚLA, ALE PODLE DUCHA.” (Římanům 7: 25 – 8: 4)
Novorozený člověk v Kristu je spasen – je osvobozen od hříchu, tedy od nadvlády tělesné přirozenosti.
„V něm (Kristu) je tělesně přítomná veškerá plnost Božství, a tak jste naplněni v Tom, který je hlavou každé vlády a mocnosti. V něm jste také obřezáni, a to obřízkou, již nelze vykonat ručně; jde o odložení tělesné přirozenosti, o obřízku Kristovu.” (Koloským 2: 9-11).
Novorozený člověk má žít Duchem, což znamená, že žije nový život, který má v duchu – život Kristův. Tento život se žije vírou, stejně jako je přijímán. Jednoduše řečeno, vírou přijímáme Kristův život, který v nás a z nás bude proudit. Kristův život je On sám, což znamená, že Kristus bude žít v nás a skrze nás.
„Když jste přijali Krista Ježíše jako Pána, pak v něm také žijte. Zapusťte v něm kořeny a budujte se na něm, posilujte se ve víře, jak jste se naučili, a s vděčností v ní rosťte.” (Koloským 2: 6-7).
„Jsem ukřižován s Kristem. Nežiji už já – Kristus žije ve mně! Svůj život v tomto těle žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal za mě sám sebe.” (Galatským 2: 20).
Věřící skrze Krista reálně vlastní Božskou duchovní moc Krista, která je silnější a dominantnější než tělesná lidská přirozenost. Stačí nám pouze věřit v tuto skutečnost a žít ji.
„Milost vám a hojný pokoj skrze poznání Boha a Ježíše, našeho Pána. VŠECHNO, CO POTŘEBUJEME K ŽIVOTU A ZBOŽNOSTI, NÁM DAROVALA JEHO BOŽSKÁ MOC, když jsme poznali Toho, který nás povolal ve své slávě a ušlechtilosti. Takto nám byla darována vzácná a veliká zaslíbení, abyste skrze ně ZÍSKALI ÚČAST NA BOŽÍ POVAZE a unikli zkáze, do níž se svět ve své žádostivosti řítí.” (2. Petrova 1: 2-4).
Zkušenost podrobení si tělesné přirozenosti
Přečtěme si Pavlovy popisy novorozeného člověka v Kristu, který již nepodléhá tělesné přirozenosti.
„Já tedy běžím ne jako bez cíle; zápasím pěstmi, ne jako bych tloukl do vzduchu, ale zasazuji dobře mířené rány svému tělu a podrobuji je, abych se snad — jiným hlásaje — sám nestal (tím, kdo se neosvědčil).” (1. Korintským 9: 26-27).
„Ti, kdo patří Kristu Ježíši, ukřižovali svou tělesnost s jejími vášněmi a sklony. Žijeme-li Duchem, pak se Duchem také řiďme.” (Galatským 5: 24-25).
„Nuže, bratři, nejsme nikterak povinni žít podle těla. Žijete-li podle těla, zemřete; umrtvujete-li skutky těla Duchem, budete žít.” (Římanům 8: 12-13).
„Místo starostí o tělesné touhy se oblečte do Pána Ježíše Krista.” (Římanům 13: 14).
„Stále na vlastním těle zakoušíme Ježíšovu smrt, aby byl na našem těle zjeven také Ježíšův život. My živí jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby byl na našem smrtelném těle zjeven také Ježíšův život.” (2. Korintským 4: 10-11).
Vírou v Krista, nebo přesněji důvěrou v Krista, se skrze nás projeví Jeho život, v němž je tělesná přirozenost podřízena. Tím, že budeme důvěřovat Kristu, On bude žít svůj život skrze nás a tak Jeho život bude naším životem, a tím naplníme Boží vůli.
„I Kristus podstoupil tělesné utrpení, a tak se stejným odhodláním vyzbrojte i vy. Kdo trpěl na těle, skoncoval s hříchem, takže zbytek svého života v těle už nevěnuje lidským tužbám, ale Boží vůli.” (1. Petrova 4: 1-2).
Další pokračování
