Howard Williams
Bible jasně mluví o dvou různých božských bytostech. Jsou snadno rozpoznatelné v celém Písmu, ale zde je několik příkladů. Apoštol Pavel dal křesťanům rady, jak jíst maso obětované modlám, a řekl o této věci něco velmi důležitého. Řekl, že i když je mnoho bohů a mnoho pánů, pro křesťana je to jiné, protože ….. „Pro nás je jen jediný Bůh – Otec, z něhož je všechno, i my pro něj; a jediný Pán – Ježíš Kristus, skrze něhož je všechno, i my skrze něj“ (1. Korinťanům 8: 6).
Křesťané vědí, že existuje jen jeden Bůh a jeden Pán jeho Syn: dvě různé bytosti – Otec a Jeho Syn. Jan to potvrzuje tím, že nám řekl, s kým bychom měli mít společenství: „Zvěstujeme vám, co jsme viděli a slyšeli, abyste i vy měli spolu s námi podíl na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem.“ (1. Jana 1: 3)
Bůh Otec promluvil svým hlasem v Novém zákoně jen dvakrát, vždy, když hlásal, kdo je Ježíš:
A hlas z nebe řekl: „Toto je můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil.“ (Matouš 3:17)
„Toto je můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil. Jeho poslouchejte.“ (Matouš 17: 5)
Ježíš se představil jako cesta k Bohu, pravda o Bohu a Boží život. (Jan 14: 6)
Také řekl, že věčný život je založen na poznání pravého Boha a Ježíše Krista, kterého Bůh poslal. (Jan 17: 3)
Chybí třetí osoba
Kdyby byl Duch svatý jako Otec a Syn samostatnou individuální bytostí, pak by Písmo jasně mluvilo takovým způsobem -abychom pochopili, že Duch svatý je skutečnou osobou jako Bůh a Ježíš. Když studujete celou Bibli a studujete všechny verše o Duchu svatém, něco jasně uvidíte: nenajdete ŽÁDNÝ verš s „Bohem Duchem“ nebo jiným zvláštním jménem totožnosti! Místo toho Písmo vždy říká „Duch Boží“; jinými slovy, Duch Boží je Duch, kterého má Bůh, je to Jeho vlastní Duch.
Existuje také „Duch Kristův“ (Římanům 8: 9). To není něco odlišného od „Boha Otce“ a „Krista“. Je velmi důležité, abychom se zde naučili, že Duch není samostatná osoba, oddělená od Boha, ale že je naopak součástí samotného Boha. Stejně jako náš duch není osoba oddělená od nás, ale je naší součástí, tak je to i s Bohem. Víme to, protože jsme stvořeni na Jeho obraz, modelovaní na Jeho obraz, samozřejmě v mnohem omezenějším měřítku, v oblasti stvoření.
To se stává velmi důležitým, pokud jde o otázku, koho nebo co uctívat. Pokud z Ducha svatého uděláme samostatnou osobu, pak si vytvoříme modlu, nebo, co je horší, můžeme uctívat samotného ďábla. Podívejme se na další příklad pro lepší pochopení. Bible mnohokrát hovoří o „Boží ruce“ a „Božím prstu“. Co kdybychom slova zkroutili a řekli „Bůh Boží ruka“ nebo ,,Bůh Boží prst“? A co když začneme uctívat a modlit se k „Boží ruce“? To by bylo špatně! Bůh je Bůh a má ruku, ale my nemáme uctívat „ruku Boha“. Bůh je tedy Bůh a má Ducha, ale my nemáme uctívat „Boha Ducha“. Pokud to uděláme a budeme uctívat „Boha Ducha“, znamená to něco od Boha odebrat, oddělit to od Boha a uctívat to místo Boha.
Kdo je s námi?
Skutečnost, že máme co do činění s Duchem, činí uctívání „Boha Ducha“ ještě nebezpečnějším. Satanovým cílem bylo udělat ze sebe boha. Řekl: „Budu se rovnat Nejvyššímu.“ (Izajáš 14:14)
To se může vztahovat pouze na toho, kdo přijímá uctívání a ne na toho kdo přijímá vlastnosti Boží. Satan se nemůže stát tím, čím není, ale pokud dokáže lidi oklamat, aby věřili, že je „Bohem Duchem svatým“, pak může dosáhnout svých cílů a ambicí.
Bible nám říká, že pokud v nás nežije Duch Boží, nejsme Boží děti. (Římanům 8: 9,14)
Duch Boží naplňuje naše těla, když se staneme křesťany. Pavel to říká takto: „Nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha Svatého, který ve vás přebývá, kterého máte od Boha a tak nejste sami svoji?“ (1. Korinťanům 6:19) Pokud máme jiného ducha a není to osobní Boží Duch, pak můžeme skutečně mít démona, nebo jiného zlého ducha, který v nás bude žít.
Je divné,vidět děsivou aktivitu lidí, kteří se prohlašují za naplněného „duchem“. Věci, jako je uvolňování pěny z úst, házení na zem, křeče těla a různé další projevy, které nikdy nebyly zaznamenány v záznamech Nového zákona. Odkud to pochází? Je možné, že démoni zaujali místo „Boha Ducha“ a pak to nabývá na síle v křesťanských církvích, které k jednomu pravému Bohu přidaly dalšího boha?
Posedlí
Je pravda, že naše těla mohou být posedlá duchem. Máme v Písmu nespočet příkladů toho i příkladů v každodenním životě kolem nás. Vidíme posedlost démonů v televizi, na internetu a prostřednictvím sociálních médií, jako je Facebook, Youtube atd. Pokud démoni mohou vlastnit jednu osobu, tak proč by nás Bůh s naším svolením nenaplnil svým Duchem? Neboť jsi chrámem živého Boha, jak řekl Bůh: „Budu v nich přebývat a chodit mezi nimi. Budu jejich Bohem a oni budou můj lid.“ (2. Korinťanům 6:16)
Můj otec a já
V Janovi, kapitole 14, dal Ježíš zaslíbení Ducha, že k nám přijde poté, co opustil tuto Zemi. Jeho popis zmátl mnoho neopatrných čtenářů, protože používá slovo „jiného“. Pokud však budeme pokračovat ve čtení a podíváme se dále do veršů, uvidíme, kdo je tento „jiný“ a proč Ježíš toto slovo použil. „Nenechám vás jako sirotky. Přijdu k vám. “ (Jan 14:18) Vidíme, že slovo„ jiný “odkazuje na jinou podobu sebe samého, což znamená, že Jeho příchod nebude fyzický, jak ho v té době viděli, ale bude novým duchovním příchodem, který se nikdy předtím nestal.
Učedníci uvažovali, jak přijde a ukáže se jim a ne světu, a proto se Ježíš rozhodl jim to vysvětlit: Ježíš odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo; můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a zůstaneme u něj.“ (Jan 14:23)
Později ve své modlitbě Ježíš vysvětluje: „Já v nich a ty ve mně, aby byli dokonale jedno a aby svět poznal, že jsi mě poslal a že jsi je miloval, jako jsi miloval mě.“ (Jan 17:23)
Podle těchto slov vidíme, že příchod Ducha svatého je přítomností Otce a Jeho Syna, když vstupují do našeho těla a přebývají v nás.
Praktické výsledky
Duchem naplnění lidé žijí stejně, jako žil Ježíš a apoštolové. Jak žil Ježíš a proč žil takhle? „… Ježíše z Nazaretu Bůh pomazal Duchem svatým a mocí. Kamkoli přišel, konal dobro a uzdravoval všechny soužené od ďábla, protože Bůh byl s ním.“ (Skutky 10:38)
Když je někdo naplněn Božím Duchem, činí dobro, pomáhá lidem a přivádí je na místo Božích dětí.
