Jovan Mijuškovič
Protože největším problémem člověka je jeho zkažená přirozenost, která učinila tento svět velmi zlým, světem bez lásky a slitování a která převrátila to, co bylo dobré. Záře Boží tváře ustoupila ze země a opustila záři lidské tváře. Existuje vůbec řešení pro moderního člověka? Může být člověk zachráněn? Má Bůh nějaké řešení?
Když byl Kristus zde na zemi, vždy poukazoval na znovuzrození člověka. Tedy k jeho druhému narození, k jeho duchovnímu zrození.
Proto je důležité pochopit, jak se to může stát. Apoštol Pavel říká:
„Neboť i kdybyste měli deset tisíc vychovatelů v Kristu, otců mnoho nemáte, neboť v Kristu Ježíši já jsem vás zplodil skrze evangelium.“ (1 Korintským 4: 15).
Text říká, jak se duchovně narodili. Jednoduše poslouchali Boží evangelium a měli víru v Krista.
„Bratři, chci vám připomenout evangelium, jež jsem vám kázal, jež jste přijali, v němž stojíte a jímž jste spaseni (pokud se ovšem držíte slova, které jsem vám kázal – jinak byste uvěřili zbytečně). Předal jsem vám to hlavní, co jsem sám přijal: Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem, byl pohřben a třetího dne byl vzkříšen podle Písem.” (1. Korintským 15: 1-4).
Bůh řekl právě to. „Na má slova dej pozor, synu, k mým výrokům své ucho nakláněj, nikdy z nich nespouštěj své oči, hluboko v srdci si je uchovej. Životem jsou těm, kdo je nacházejí, celému jejich tělu zdraví dávají.” (Přísloví 4: 20–22).
Zde jsou věci, které byste měli hledat. Nejprve naslouchejte Božímu slovu napsanému v Písmu, které má božský vliv, a ne nějakým jiným spisům člověka a jiným vlivům. Za druhé, co zde Bůh říká: „Nakloň své ucho k mým výrokům.“ Toto pozorné naslouchání ve skutečnosti ukazuje naši oddanost autoritě učitele a zároveň touhu studenta být vyučován. Třetí věc, kterou zde Bůh zdůrazňuje, je: „aby jeho slova neopouštěla vaše oči“. Váš pohled a vaše oči by měly být zaměřeny na Slovo Boží. Pavel říká: „My všichni s odkrytou tváří jako v zrcadle odrážíme Pánovu slávu a tehdy jsme Pánovým Duchem proměňováni k jeho obrazu, od slávy k slávě.” (2. Korintským 3: 18). Na konci tohoto textu Bůh říká: „Zachovej má slova ve svém srdci.“ Když přijmete Slovo Boží, tak je dodržujte a žijte. Když tedy přijmete Slovo Boží, udržujte ho ve středu své osobnosti. Proto „chraň své srdce, neboť z něho plyne život“ (Přísloví 4: 23).
Takže to, co je ve vašem srdci, určuje váš život. Nemůžete mít ve svém srdci špatné věci a žít spravedlivě. A nemůžete mít ve svém srdci správné věci a žít špatně. Vše, co je v textu uvedeno, dohromady tvoří naslouchání.
Bůh řekl : „Dávám vám nové přikázání: Milujte jedni druhé. Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, když budete mít lásku jedni k druhým.“ (Jan 13: 34-35).
Jak budou Kristovi učedníci rozpoznatelní? Jak je každý pozná? Láskou Boží, kterou nás Kristus miloval. A co je to za lásku? Není to láska, která potěší sama sebe. Je to láska, která se dává, která slouží, která se obětuje, trpí, je prostě nezištná. Je to láska, která vždy zachraňuje, obnovuje naše životy a nakonec nás vzkřísí a zvítězí. Je třeba pochopit, že nikdo nemůže mít takovou lásku, pokud se nenarodil z Boha. Takovou lásku tedy může mít pouze ten, kdo je duchovně zrozen z Boha, zrozen z neporušitelného semene a kdo je Slovo Boží. Ježíš řekl, že kdyby měli takovou lásku, tento svět by se zastavil. Doslova by se zastavil, protože to nikde neviděli nebo jen zřídka.
A co vlastně dnes mohou vidět? Vidí jen svého krále zvaného peníze a vidí sobectví a pýchu. A kdyby se podívali do křesťanských kostelů, co by tam mohli vidět? Nejlépe odpověděl neznámý autor slovy: Tam mohou vidět lidi se seznamem pravidel, kteří se setkávají v zázračných budovách. Můžeme tedy mluvit o různých doktrínách, o zákonu, o víře, o spravedlnosti, ale pokud jsme bez Boží lásky a pokud neděláme nic pro lidi, kteří nás potřebují, stáváme se zvonícím zvonem, protože mluvíme prázdná slova.
Ježíš řekl: „Nové přikázání vám dávám, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás, abyste se i vy navzájem milovali; podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li se navzájem milovat.“ Vidíte, že Židé byli zvyklí na deset přikázání získaných prostřednictvím Mojžíše jako prostředníka. A milost a pravda existují od Ježíše Krista. Láska je tedy bezprostřední, protože netrpí zprostředkováním. Ale jak zákon, tak láska jsou od Boha a jsou dány v různých časech. Liší se v hodnotě. Jako Starý zákon měl svůj vlastní zákon zvaný Mojžíšův zákon, tak i Nový zákon má svůj vlastní zákon zvaný Královský zákon (Jakub 2: 8). To je zákon Kristův (Galatským 6: 2).
Protože Bůh je ztotožňován s láskou, proto se říká, že Bůh je láska, stala se láska jedním z Božích jmen. To ukazuje nadřazenost lásky nad zákonem. Protože tam, kde vládne láska, přestává zákon. Ne v tom smyslu, že v Království lásky je dovoleno zabíjet, lhát, krást, ale protože láska sama to všechno vylučuje. Proto se říká, že kdo miluje druhého, naplňuje zákon. Láska je tedy naplněním zákona. Není žádný zákon nad láskou, stejně jako není Bůh nad Bohem. Naše víra by tedy měla působit skrze lásku a ne skrze skutky zákona. Neboť Kristus je konec zákona, říká apoštol Pavel. Apoštolové řekli: „Máme-li lásku mezi sebou, Bůh je v nás, protože Bůh je láska, a kdo stojí v lásce, stojí v Bohu a Bůh stojí v něm.“ Smyslem Božího zákona je tedy láska. Pro lidi, kteří mají v sobě lásku Boží, zákon lásky nahrazuje všechny ostatní zákony. Protože láska znamená naplňovat zákon. Pro ty, kdo v sobě nemají lásku Boží, má starý zákon plnou důležitost. Dokud nebe a země stojí, nezmizí ani sebemenší čárka, dokud se vše nesplní.
„Náš spravedlivý Otče, ať je v nich láska, kterou jsi mě miloval.“ Toto jsou Kristova slova modlitby určená jeho Bohu Otci. Rozhodnutí už je na nás.
