Křesťanská síť

Duch svatý a my – zkušenost a realita

Duch svatý a my – zkušenost a realita

Sdílet

 

David Clayton

 

V Bibli se jasně píše, že Duch svatý je duch, život, osoba Boží a jak je napsáno v Efezanům 4: 4–6, existuje pouze jeden Duch. Jak tedy souvisí Duch svatý s Duchem Kristovým? (Římanům 8: 9)
Bůh má moc a schopnost spojit se s duchem jiné osoby a pro plán spásy to je důležité.
„A kdokoli se spojí s Pánem, je jeden duch.“ (1. Korinťanům 6:17)
Nemůžeme říci, jak se to děje, ale víme, že se to děje. Bůh říká, že to tak je a zkušenost každého pravého křesťana svědčí o tom, že je to realita. Duch Boží se skutečně spojuje s naším duchem a my se stáváme jedním. Verš, který nejlépe vysvětluje vztah mezi Ježíšem a Duchem Jeho Otce, je Jan 17:23 „Já v nich a ty ve mně, aby byli dokonale jedno.“
Ježíš v tomto verši vysvětluje vztah, který bude existovat mezi Ním, Bohem a Jeho lidem. Otec bude přebývat v Ježíši (Ty ve Mně) a Ježíš bude přebývat ve svém lidu (Já v nich). Jak přebývá Ježíš v jeho lidu? Přebývá v nich skrze Ducha svatého: ,,A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby byl s vámi ⌈na věčnost⌉ — Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude. Nezanechám vás jako sirotky, přijdu k vám.“ (Jan 14: 16-18). Jak však Bůh Otec přebývá ve svém Synovi? Opět skrze Ducha svatého. Když byl Ježíš tady na zemi, řekl: „Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.“ (Jan 14:10).
Když tomu porozumíme, pak pro nás bude snadné pochopit, proč Bible říká, že naše společenství je s Otcem i Synem (1 Jan 1: 3) a proč Ježíš řekl, že Otec i On sám přijdou a budou přebývat ve věřících (Jan 17:23). Je to stejný Duch Otce který přebývá v Jeho Synu a to je způsob, jakým Otec i Syn přebývají v Božích dětech a proto je Duch často označován jako Boží Duch, ale na několika místech také jako Duch Kristův. Apoštol Pavel to vysvětluje takto: „Neboť skrze něj (Ježíše) máme oba (Židé i pohané) přístup k Otci v jednom Duchu.“ (Efezanům 2:18).
Když půjdete ven a někomu vydáte svědectví a on uvěří, co řeknete? „Získal jsem ho,“ nebo  „Bůh ho získal?“ Samozřejmě řekneme „Bůh ho získal, “ že ano? Proč to řekneme? Protože si uvědomujeme, že i když byl slyšet náš hlas, i když naše ústa mluvila, naše ruce obracely stránky Bible, stále je to Bůh, který skrze nás působí. Bůh to udělal, ale udělal to skrze nás. Stejným způsobem stvořil Ježíš všechno (Jan 1: 3; Kolosanům 1:16), ale ve skutečnosti to v něm udělal Bůh (Efezanům 3: 9). Proto je Bůh ten, kdo stvořil všechno (Zjevení 4:11). Je zdrojem veškeré síly a všeho, co existuje.
„A tu jsem spatřil, že uprostřed trůnu a těch čtyř živých bytostí a uprostřed těch starších stál Beránek jako zabitý; měl sedm rohů a sedm očí, což jest sedm duchů Božích, vyslaných do celé země.“ (Zjevení 5: 6).
Vidíme tedy, že Duch, moc a život Boží působící skrze Krista, spojující se s jeho Duchem je to, co k nám přichází jako Duch Boží a Duch Kristův. Pak když ve mně přebývá ten samý Duch a působí skrze mě, je to dílo Boží, Ježíšovo a moje. „Já v nich a ty ve mně, aby byli jedno“ (Jan 17:23).
Je-li tato pravda správně pochopena a oceněna, dojde k velké změně v náboženské zkušenosti těch, kteří ji přijímají. Apoštolové pochopili a byli naplněni právě tímto zázrakem pravdy, že sám Bůh doslova přišel žít v lidech. Snažili se přimět své posluchače, aby to také pochopili a přijali tento zázrak vírou. Věděli, že nikdo, kdo není naplněn radostí, motivací a mocí překonat všechny hříchy, nemůže skutečně pochopit, co Bůh udělal svým Duchem prostřednictvím svého Syna.
„Copak nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který je ve vás a kterého máte od Boha?“ (1. Korinťanům 6:19).
„Zvěstujeme vám, co jsme viděli a slyšeli, abyste i vy měli spolu s námi podíl na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem.“ (1. Jan 1: 3).