Chtěl bych se krátce zamyslet nad jedním výrokem od EGW. Je zaznamenán v knize Patriarchové a proroci v kapitole Plán vykoupení:
„Syn Boží, slavný Vládce nebes….v celém vesmíru byl pouze JEDINÝ, kdo se mohl zasadit ve prospěch člověka. Protože božský zákon je právě tak svatý jako Bůh sám, mohl pouze JEDINÝ, jenž je rovný s Bohem, dosáhnout odčinění hříchu. Pouze Kristus mohl vysvobodit padlého člověka z prokletí zákona a uvést jej opět v soulad s nebem.“ (PP ang. str.63).
Pojďme tento citát porovnat s Biblí. Když otevřeme knihu Zjevení 5. kapitolu, tak tam můžeme číst od prvního verše.
„Na pravici Sedícího na trůnu jsem viděl knihu popsanou zevnitř i zvenčí, zapečetěnou sedmi pečetěmi. Potom jsem viděl silného anděla, jak volá mocným hlasem: „Kdo je hoden otevřít tu knihu a rozlomit její pečeti?“ A nikdo na nebi, na zemi ani pod zemí nemohl tu knihu otevřít ani do ní nahlédnout. Velmi jsem plakal, že se nenašel nikdo, kdo by byl hoden otevřít tu knihu a nahlédnout do ní.“ (Zjevení 5:1-4).
Zde čteme, že v celém vesmíru nebyl nikdo, kdo by mohl otevřít a rozpečetit tu knihu, která byla zapečetěna sedmi pečetěmi. Pro Jana bylo otevření této knihy tak důležité, že když viděl, že není nikdo, kdo může tuto knihu otevřít, tak se rozplakal. Kdyby zde toto poselství skončilo, bylo by to velmi smutné a frustrující. Ale my můžeme číst dál od 5. verše.
„Jeden z těch starců mi však řekl: „Neplač. Hle, zvítězil Lev z pokolení Juda, kořen Davidův! On otevře tu knihu a jejích sedm pečetí.“ A hle, spatřil jsem, jak uprostřed trůnu a těch čtyř bytostí a uprostřed těch starců stojí Beránek jako zabitý a má sedm rohů a sedm očí, což je sedm duchů Božích poslaných na celou zem. Přišel a vzal tu knihu z pravice Sedícího na trůnu, a jakmile ji vzal, ty čtyři bytosti a těch čtyřiadvacet starců padlo před Beránkem na kolena…. a zpívali novou píseň: „Jsi hoden vzít tu knihu a otevřít její pečeti, neboť jsi byl zabit a vykoupils Bohu svou krví lidi z každého pokolení a jazyka, lidu i národa.“ (Zjevení 5: 5-9).
Od pátého verše vidíme, že se přeci jen někdo našel, kdo může otevřít tu zapečetěnou knihu. A ten někdo je Ježíš. Proč právě Ježíš mohl otevřít tuto knihu a nikdo jiný? Proč to nemohl otevřít třeba nějaký anděl nebo někdo z 24 starců, kteří tam byli? Proč ani sám Bůh Otec, který držel tuto knihu v ruce, ji nemohl otevřít?
Když se podíváme na úvodní citát od EGW, tak tam se píše, že v celém vesmíru byla jen jedna bytost, která mohla zachránit člověka a ta bytost musela být rovna s Bohem. A kdo jediný je rovný Bohu než Ježíš Kristus. Vidíme, že EGW neřekla, že existují dvě rovné bytosti s Bohem Otcem, ale jen jedna. Kdyby totiž věřila ve trojici, kde jsou tři sobě rovné osoby, nikdy by nemohla napsat takovýto citát, protože by existovaly další osoby rovné Bohu, které by mohly vykoupit ztracené lidstvo.
Bůh Otec
Bůh Syn
Bůh Duch svatý
Pojďme dál, mohl by vykoupit lidstvo sám Bůh Otec? Já říkám, že NE! Můžete říct: „A proč ne? Vždyť nás může vykoupit jen božská osoba a tou je také Bůh Otec.“
Podívejme se teď do Zjevení 5.9
„A zpívali novou píseň: „Jsi hoden vzít tu knihu a otevřít její pečeti, neboť jsi byl zabit a vykoupils Bohu svou krví lidi z každého pokolení a jazyka, lidu i národa.“ (Zjevení 5: 9).
Jedině Ježíš mohl otevřít tu knihu, protože vykoupil lidi svou smrtí.
Mohl Bůh Otec zemřít?
V 1. Timoteovi 6:16 je napsáno:
„On jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí nespatřil a nemůže spatřit. Jemu buď čest a věčná moc. Amen.“ (1. Timoteovi 6:16).
Kdo je ten – „On jediný“?
Věřím, že je to právě Bůh Otec, který jediný má nesmrtelnost, přebývá v nepřístupném světle a nikdo z lidí ho neviděl a ani nemůže vidět.
Bůh Otec je Zdrojem všeho a život má sám v sobě, jak je psáno u Jana 5. kap.
„Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život sám v sobě.“ (Jan 5:26).
Bůh Otec tento život dal svému Synu, aby i Syn Boží měl tento život. Syn tento život dostal od Otce a proto se ho může zase vzdát (může ho dát) jak se píše u Jana 10. kap.
„Otec mě miluje, protože pokládám svůj život, abych ho zase přijal. Nikdo mi ho nebere, sám ho pokládám. Mám moc ho položit a mám moc ho zase přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce.“ (Jan 10: 17-18).
Bůh Otec je Zdrojem všeho a proto se nemůže vzdát svého života ve prospěch člověka. Toto mohla učinit jen jedna jediná bytost, která měla Boží podstatu, ale této podstaty se mohla vzdát a přijmout na sebe lidství. A ta bytost, která jediná to mohla udělat, byla – Syn Boží, Ježíš Kristus, Beránek.
Proto zde vidím dvě jedinečné bytosti, které nelze nějak nahradit nebo nelze, aby se dohodli, která bytost jakou roli bude hrát v plánu spasení, jak je psáno v tomto citatu z roku 1996 v přednášce modlitebniho týdne;
„…plán spásy byl obsažen ve smlouvě uzavřené třemi osobami Božství, které měly stejné vlastnosti Božství. Aby vymýtila hřích a vzpouru z vesmíru a obnovila harmonii a mír, jedna z božských Bytostí přijala roli Otce a druhá roli Syna. Zbývající božská Bytost, Duch svatý, se měl také podílet na uskutečňování plánu spásy. To vše se odehrálo předtím, než se v nebi objevil hřích a vzpoura. Přijetím rolí, které plán obsahoval, božské Bytosti neztratily žádnou ze sil Božství. Pokud jde o jejich věčnou existenci a další atributy, byli si rovni. Ale s ohledem na plán spásy došlo v jistém smyslu k podrobení Syna Otci…” (Recenze adventistů -říj. 31, 1996 – s. 12)
Tento citát z roku 1996 je v rozporu z Biblí i se spisy EGW.
Bůh Otec je jedinečnou bytostí jako absolutní Bůh, Zdroj všeho, Stvořitel… od kterého jsme se jako stvořené bytosti odvrátili a tím vznikla mezi námi a Bohem veliká propast, která nám brání se k Bohu jen přiblížit.
„Bůh Řekl: Nemůžeš vidět mou tvář, neboť člověk mě nemůže vidět a zůstat naživu.“ (Exodus 33: 20).
Nemůžeme přijít k Bohu a zůstat naživu a proto zde je bytost, skrze kterou můžeme poznat, jaký Bůh je. Je to Syn Boží, který se stal prostředníkem mezi námi a Bohem.
„Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v Otcově náručí, ten jej vylíčil.“ (Jan 1: 18).
„Je přece jediný Bůh a jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš.“ (1. Timoteovi 2: 5).
Proto věřím, že existují dvě božské individuální osoby, z nichž jedna je Bůh Otec, Zdroj všeho a druhá je Boží Syn, který je náš Prostředník, Utěšitel, Spasitel, který přišel, stal se člověkem, abychom mohli být zachráněni a abychom mohli poznat Boha.
Děkuji Bohu, že nám dal Svého jednorozeného Syna, abychom mohli žít a navrátit se opět k Bohu. Viděli jsme, že jedině Syn Boží nás mohl zachránit z tohoto prokletí a proto mě to Syna Božího ještě více vyvýšilo, protože je jedinečný a v celém vesmíru není nikdo, kdo toto vše mohl pro nás udělat. Za to mu patří čest a sláva na věky věků. Amen.
