Zdravko Vučinič
„Proto je–li kdo v Kristu, je nové stvoření. Staré věci pominuly, hle, je tu všechno nové.“ (2. Korintským 5:17).
Když přijímáme Ducha Kristova skrze víru, tak jsme skrze tuto víru znovuzrozeni a obdrželi jsme Kristův život, stali jsme se novým stvořením, potomky Druhého Adama – a tak jsme v Kristu; stali jsme se Jeho částí, součástí Jeho existence. Stává se to v jednom okamžiku a je to nadpřirozený Boží dar poté, co jsme uvěřili v Božího Syna.
Všimněte si, že život, který jsme dostali, není náš život, ale Kristův. Duchovním spojením s Ním sdílíme Jeho život a tak se stáváme součástí Jeho života. V tomto smyslu jsme údy Kristova těla; On je hlavou, která vládne tělu a tím tělem jsme my. Tímto způsobem jsme v Kristu.
Dobrá zpráva je, že v Kristu máme všechno, co má Kristus – každé duchovní požehnání. To je to, co pro nás Bůh udělal v Kristu.
„Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nám požehnal veškerým duchovním požehnáním v nebeských věcech v Kristu.“ (Efezským 1: 3).
Toto jsou požehnání, která mají věřící dnes v Kristu:
- jsme smířeni s Bohem
- všechno je nám odpuštěno, jsme ospravedlněni
- jsme spaseni, znovuzrozeni, máme věčný život
- máme novou identitu, už nejsme hříšníci
- jsme duchovně oživeni, dokonalí a svatí
- jsme děti Boží, dědici Boží
- jsme chrámem Božím, účastníky božské přirozenosti
- máme Boží spravedlnost a Boží milost
- stali jsme se účastníky Božího duchovního království na Zemi jako členové Kristova těla (duchovního společenství)
- máme Pána, Utěšitele, Velekněze
- máme Kristovu víru, sílu a vítězství nad hříchem
- máme duchovní dary
- byli jsme stvořeni pro dobré skutky
- máme vyslyšené modlitby
- máme mír, čisté svědomí, duševní odpočinek
- máme moudrost, uzdravení, moc nad démony, osvobození od strachu
- nepřijdeme na soud
- máme jistotu vzkříšení z mrtvých
Toto je Boží slovo adresované nám, kteří jsme přijali Krista, nám ve kterých Kristus žije, nám kteří jsme se stali jedno s Kristem a skrze Krista i s Bohem.
Věříme Božímu slovu, že je to všechno takto?
„Neboť žijeme vírou, nikoli tím, co vidíme“ (2. Korintským 5: 7).
Pokud jsme přijali Krista ve víře, že v nás přišel žít Duchem, pak musíme věřit Bohu ve Slovu, kdo jsme a co jsme se v Kristu stali.
Jak žijeme život Krista, který jsme obdrželi?
Jediným způsobem, jak v praxi zažít nový život, který jsme obdrželi se všemi duchovními požehnáními, je samozřejmě umožnit Kristu, aby ho prožil skrze nás, protože to je Jeho život. Takže poté, co přijmeme Krista, tj. Kristův život, musíme Kristu umožnit, aby tento život žil skrze nás, a tak tento život zažijeme v praxi.
Jak umožňujeme Kristu žít?
Věřením v Něho a ne v sebe, zřeknutím se sebe pro Jeho dobro a Jeho vůli, odevzdáním se Mu, stýkáním se s Ním, trávením času s Ním, zasvěcením se Mu … Tímto způsobem dovolujeme Kristu žít svůj život skrze nás. Tak kráčíme v Kristu, zůstáváme v Kristu, žijeme v Kristu … Pak se skrze nás skutečně projeví Kristus a všechno, čím je a co má. Pak budeme žít vítězný život a překonáme pokušení a potíže.
„Když jste tedy přijali Krista Ježíše, Pána, pak v něm žijte, zakořeněni a budováni v něm, upevňujte se ve víře, jak jste byli vyučeni, rozhojňujíce se v ní s děkování.“ (Kolossenským 2: 6-7).
„Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.“ (Galatským 2:20).
„Upřeně hledíce k původci a dokonavateli víry Ježíši….“ (Židům 12: 2).
„Toto je můj milovaný Syn. Toho poslouchejte.“ (Marek 9: 7).
„Toto je ten Boží skutek – abyste věřili v toho, kterého on poslal.“ (Jan 6:29).
„Kéž stále rostete v milosti a poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.“ (2. Petrova 3:18).
„Kdo v něm zůstává, tedy nehřeší, ale kdo hřeší, ten ho neviděl ani nepoznal.“ (1. Jan 3: 6).
Náš Bůh nám nejen dal v Kristu vše, co Kristus má, ale skrze Krista v nás učiní, abychom byli jako Kristus jak v životě tak i v chování a to vše k Jeho slávě. Musíme jen věřit, že je to přesně tak, jak Bůh slíbil v Kristu, aniž bychom se dívali na možné životní obtíže a slabosti.
„Bůh pokoje, který pro krev věčné smlouvy vzkřísil z mrtvých našeho Pána Ježíše, toho velikého Pastýře ovcí, kéž vás opatří vším dobrým, abyste konali jeho vůli, a působí v nás, co je v jeho očích příjemné, skrze Ježíše Krista, jemuž buď sláva na věky věků. Amen.“ (Židům 13: 20–21).
„Modlím se, aby i vaše láska stále víc a více rostla spolu s poznáním a hlubokou vnímavostí, abyste uměli rozeznat, co je správné, abyste byli ryzí a bezúhonní až do Kristova dne a dali se od Ježíše Krista naplnit ovocem spravedlnosti ke slávě a chvále Boží.“ (Filipenským 1: 9–11).
„Ty, které předem znal, totiž předurčil, aby přijali podobu jeho Syna, aby se tak stal prvorozeným mezi mnoha sourozenci.“ (Římanům 8:29).
„Ten, který sestoupil, je právě ten, který vystoupil vysoko nad všechna nebesa, aby naplnil všechno. To on rozdal své dary – apoštoly, proroky, evangelisty, pastýře a učitele – pro přípravu svatých k dílu služby, aby se Kristovo tělo budovalo, abychom nakonec všichni dospěli k jednotě víry a poznání Božího Syna, k dokonalému lidství, k plné míře Kristovy dospělosti.“ (Efezským 4: 10–13).
Opravdu si uvědomujeme, kdo jsme a čím jsme se stali v Kristu?
Myslíme tak? Žijeme s touto vírou? Kráčíme s těmito znalostmi?
„Nepřestávám za vás děkovat, kdykoli se o vás zmíním ve svých modlitbách. Kéž vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dá ducha moudrosti a zjevení, abyste ho znali. Kéž osvítí váš vnitřní zrak, abyste viděli, k jaké naději vás povolal, jak slavné je bohatství jeho dědictví mezi svatými a jak nepřekonatelně veliká je moc, jejímž mohutným vlivem působí vůči nám věřícím.“ (Efezským 1 : 16-19).
Naše největší naděje
Sláva Bohu skrze Krista za toto slavné evangelium, které nám bylo zjeveno, abychom se připravili na Kristův druhý příchod, naši největší naději.
Největší nadějí křesťana je konečné osvobození, ke kterému dojde v budoucnosti, v době Kristova druhého příchodu. Potom budou všichni věřící ze všech dob, kteří zemřeli, vzkříšeni z mrtvých v novém nesmrtelném těle, zatímco věřící, kteří přijmou živého Krista, budou proměněni do stejného nesmrtelného těla. Kromě všech duchovních požehnání, která máme v Kristu nyní a navždy, nám bude přidáno nové nesmrtelné tělo.
„Jestliže však věříme, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, tak Bůh také ty, kdo zemřeli skrze Ježíše, přivede s ním. Neboť toto vám říkáme slovem Pánovým: My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu Pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli, protože za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla a Boží polnice sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už navždy budeme s Pánem. Proto se těmito slovy navzájem povzbuzujte.“ (1. Tessalonicensým 4: 14–18).
„Vždyť naše občanství je v nebesích, odkud také dychtivě očekáváme Zachránce, Pána Ježíše Krista, který přetvoří tělo naší poníženosti ve stejnou podobu těla jeho slávy působením, kterým je mocen si také všecko podmanit.“ (Filipenským 3: 20-21).
„Neboť toto porušitelné tělo musí obléci neporušitelnost a toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost. Když toto porušitelné tělo oblékne neporušitelnost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se uskuteční slovo, které je napsáno: Smrt byla pohlcena ve vítězství.“ (1. Korintským 15: 53–54).
