Howard Williams
Jednoho večera jsem četl Skutky apoštolů 5. kapitolu a tam jsem zjistil, že Gamaliel mluví o dvou falešných prorocích. Jeden se jmenoval Theudas a druhý Juda z Galileje (Skutky 5: 36–37). Nikdy předtím jsem o nich neslyšel, proto jsem se rozhodl rychle prozkoumat, co se o nich říká. Šel jsem na Google a začal hledat v historii všechny falešné proroky a s úžasem jsem zjistil, že několik stránek jednomyslně tvrdí, kdo byl první falešný prorok! Pro ně to byl Ježíš! Byl jsem překvapen! Tyto stránky také zveřejňují argumenty pro své závěry, takže jsem si přečetl jejich důvody pro takovéto tvrzení. Ježíše nazývali „falešným prorokem“ např. proto, že řekl: „Říkám vám pravdu, někteří, kteří zde stojí, neokusí smrt, dokud neuvidí Syna člověka přicházet v jeho království.“ (Matouš 16: 28).
Oni tvrdí, že to bylo tehdy jeho falešné proroctví! Také jsem si přečetl, co píší ostatní, kteří si myslí, že tento závěr je špatný. Dostali příležitost obhájit svůj postoj, ale obrana Ježíše těmito lidmi (křesťany) byla žalostná. Oni v podstatě říkají: „Ježíš není falešný prorok, protože stále existuje několik Židů, kteří žijí a putují po Zemi. Říká se jim potulní Židé a nezemřou, dokud se Ježíš nevrátí.“ Tuto odpověď jsem nemohl přijmout a tak mi zůstala jedna výzva: „Co Ježíš myslel, když to řekl?“
Sestavování mozaiky
Když Ježíš tato slova pronesl, zaznamenali to tři pisatelé evangelií a tak jsem se podíval na všechny tři zprávy o této události. Zaznamenal to Matouš, Marek a Lukáš. Pojďme je porovnat, abychom zjistili, co Ježíš řekl:
„Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, jistě nezakusí smrt, dokud nespatří Syna člověka přicházet v jeho království.“ (Matouš 16: 28).
„A řekl jim: „Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci.“ (Marek 9: 1).
„Říkám vám popravdě: Někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří Boží království.“ (Lukáš 9: 27).
Hlavním problémem těchto zpráv je příchod Božího království. Není divné, že když začnete zkoumat tyto věci, dílky se značnou skládat. Když Jan Křtitel zahájil svou službu, začal hlásat. Co to bylo, co začal hlásat? „V té době přišel Jan Křtitel. Kázal na judské poušti a říkal: „Čiňte pokání, protože se přiblížilo nebeské království“ (Matouš 3: 1,2).
Ježíš to také začal kázat poté, co ho Jan pokřtil. Jaké bylo Ježíšovo poselství? „Od té doby začal Ježíš kázat a říkat: Čiňte pokání: přiblížilo se království nebeské“ (Matouš 4: 17). Viz také (Marek 1: 14–15).
Když Ježíšovi učedníci byli posláni kázat. Co kázali? Jděte a kažte: „Nebeské království je blízko!“ (Matouš 10: 7). (Vysvětlení: Matouš používá výraz „nebeské království“, zatímco jiní používají výraz „Boží království.“ Oba výrazy odkazují na stejnou věc).
Všimněte si jedné společné věci: VŠICHNI zveřejnili jednu zprávu – zprávu o království. Touto zprávou se Jeruzalém a okolní oblasti nadchli. Lidé byli v očekávání, protože tato říše, ať už byla jakákoli, byla na dosah ruky!
Vyzývaný kazatel!
Druhý den po tomto kázání, které se šířilo po Judei, se Ježíš setkal s několika farizeji a ty ho požádali, aby jim řekl, kdy přesně přijde toto království. Zde je ta událost: „Když se ho jednou farizeové zeptali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „Boží království nepřichází zjevně. Nebude možné říci: ‚Je tu!‘ anebo: ‚Je tam.‘ Boží království už je přece mezi vámi!“ (Lukáš 17: 20–21).
Jaká byla Jeho odpověď? Věnujte pozornost tomu, co Ježíš říká, protože je důležité, abychom tomu porozuměli, když jednáme s Jeho proroctvím. Pokud bych měl parafrázovat to, co jsme právě četli, bylo by to asi takto: „Až přijde království, nebude to něco, co uvidíte, nebudete moci ukázat nějakou hmatatelnou fyzickou lokalitu nebo konkrétní místo, protože království bude uvnitř vás.“ Příchod tohoto království o kterém Ježíš mluvil, bude něčím, co se děje uvnitř lidí.
Co je to království?
Teď bych se na chvíli zastavil a zabýval se slovem „království“. Židé si mysleli, že to znamená viditelnou, fyzickou korunovaci krále na Zemi, ale Ježíš zjevně myslel na něco jiného. Co vlastně toto slovo znamená? Slovo „království“ nazýváme složeným slovem. Jsou to dvě slova sloučená do jednoho. Slovo jednoduše znamená „králova oblast“, což je oblast nebo území, které vlastní nebo ovládá Král. Království Boží jsou lidé, ve kterých Ježíš žije a jejich těla jsou chrámem Ducha svatého. (1. Korinťanům 6: 19).
Není království bez krále! Pokud král nežije na svém území (v našich tělech), pak nejsme součástí jeho království (Římanům 8: 9). Jak toho tedy lze dosáhnout?
Ve 14. kapitole Janova evangelia Ježíš mluví o příchodu jiného Utěšitele. Tento Utěšitel nepřijde, dokud On neodejde. Dále říká, že až odejde, pošle tohoto Utěšitele (Jan 16: 7). Také zde řekl něco, co je třeba poznamenat: „V poslední den, když svátek vrcholil, Ježíš vstal a zvolal: „Kdo má žízeň, pojď ke mně a pij! Kdo věří ve mne, z jeho nitra potečou řeky živé vody, jak praví Písmo.“ A to řekl o Duchu, kterého měli přijmout věřící v něho; neboť Duch ještě nebyl dán, protože Ježíš ještě nebyl oslaven.“ (Jan 7: 37–39).
Ve své poslední modlitbě zaznamenané v Janovi 17. kap. se Ježíš modlil, aby ho Otec oslavil slávou, kterou měl s Otcem, než vznikl svět (Jan 17: 5).
Co má oslava Ježíše společného s příchodem Utěšitele? Ježíš dal jasně najevo, že příchod Utěšitele byl ve skutečnosti Jeho návrat (Jan 14: 18). Učedníci tedy pochopili, že se k nim Ježíš vrátí v oslaveném stavu, aby v nich mohl přebývat. „V ten den poznáte, že já jsem ve svém Otci a vy ve mně a já ve vás.“ (Jan 14: 20).
Když Ježíš přišel osobně, přišel Syn člověka a On vládne ve svém království.
Ježíš řekl učedníkům, aby zůstali v Jeruzalémě, dokud nedostanou moc (Lukáš 24: 49). Zde je zajímavý pohled na rozhovor, který vedl Ježíš se svými učedníky poté, co vstal z mrtvých: „Ti, kdo s ním byli, se ho zeptali: „Pane, obnovíš už teď království Izraele?“ (Skutky 1: 6).
Zjevně věděli, že království do této chvíle ještě nepřišlo. Jeho odpověď byla: „Není vaše věc znát časy a doby, které si Otec ponechal ve své pravomoci. Přijmete ale moc Ducha svatého přicházejícího na vás a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku, v Samaří a až na konec světa.“ (Skutky 1: 7-8).
Zde je další příslib síly. Uvidíme ho znovu v Markovi: „A řekl jim: „Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci.“ (Marek 9: 1).
Království nebeské přichází
Letnice jsou židovské svátky, které přišly 50 dní po Velikonocích. Ježíš svým učedníkům slíbil, že Ho někteří uvidí přicházet do království, než zemřou (Matouš 16: 28) a bude to také království moci (Marek 1: 9).
Viděli přicházející království? Určitě ano – o Letnicích! Stalo se to v tento židovský svátek, slib Utěšitele a království byl splněn. Učedníci získali moc, protože Ježíš přišel do svého království ve svém lidu. Věděli, že to byl On, kdo se vrátil podle svého slibu (Lukáš 24: 49) a naplnil každého ze sto dvaceti věřících, kteří čekali v horní místnosti (Skutky 1: 15). Byl to Duch Ježíšův (Duch svatý), který byl nyní v učednících a přivedl je do nebeského království na Zemi. Nyní byla pravda o novém narození zcela možná, protože Ježíš jako druhý Adam nám předává svůj dokonalý život. A to je to království, které se šířilo jako požár! Dokonce hned první den Ježíšovy vlády v novém království se v Něm narodily tři tisíce nových lidí! (Skutky 2: 41).
To bylo naplněním Ježíšova proroctví. Nakonec to nebylo falešné proroctví! Všichni, kdo slyšeli Ježíše, když pronesl tato slova, kromě Jidáše, byli naživu a viděli, že se to stalo. Každý člověk, který přijímá Jeho Ducha, je součástí nebeského království (Římanům 8: 9). Toto království je duchovním královstvím a vytváří Ježíšovu spravedlnost v životě této osoby. Ježíšův život je životem novozákonního křesťanství. Tento život je vítězným životem nad hříchem, nemocí a smrtí. Tento život je nadřazeným životem, ale v církvi trval krátce a nakonec byl ztracen kvůli nevěře. Učedníci to zažili a obrátili svět vzhůru nohama, ale když učedníci začali umírat, Duch a moc království se začala ze světa vytrácet, dokud se úplně neztratila z očí lidí. Nikdo v toto království už nevěřil.
Dokonce i dnes je termín „Boží království“ špatně chápán. Vnímáme ho jako druhý příchod Ježíše v oblacích a poté lidem uniká, že už je tady. Je pravda, že fyzické království bude založeno na konci světa, kdy podle Daniela Bůh nebes založí fyzické království, které nikdy nebude zničeno (Daniel 2: 44).
To, co již je zde a co Ježíš ustanovil, je Jeho duchovní království a On v něm dnes vládne na Zemi v každým z nás, kdo Ho přijal jako svého krále. Toto království existuje v Božím lidu, v každé osobě, v níž přebývá Jeho Duch. Věříš tomu?
Jaké evangelium se má dnes hlásat?
Jsem si jistý, že na tuto otázku existuje mnoho různých možných odpovědí. Lidé patří do různých skupin a denominace představují různé názory na dnešní poselství. Jen v křesťanství existuje více než 33 000 různých denominací. Existuje tedy v křesťanství 33 000 různých evangelií (poselství), které je třeba kázat?
Jaké poselství má být podle Bible dnes kázáno? „Toto evangelium o Království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům. A potom přijde konec.“ (Matouš 24: 14).
Přečtěte si prosím tento verš ještě nejméně dvakrát, protože je možné minout pointu. Evangelium je specifické. Patří výhradně do království. Slyšeli jste v poslední době kázání o království? Je jasné, že to, co Ježíš říká, musí být dnes kázáno. Ve skutečnosti, až se to stane naplno, tak to jednou skončí.
Ve Skutcích 8 Filip sestoupil do Samaří a kázal. Co kázal? „Když ale uvěřili Filipovi kážícímu o Božím království a o jménu Ježíše Krista, dávali se muži i ženy pokřtít.“ (Skutky 8: 12). To, co se tehdy kázalo, se lišilo od toho, co je dnes. Není divu, že výsledky jsou různé!
Pavlovy dopisy tvoří více než polovinu Nového zákona. Jaké bylo Pavlovo poselství? Podívejme se na jeho posledních pět let. „Pavel pak zůstal celé dva roky ve vlastním pronájmu a přijímal všechny, kdo za ním přicházeli. Kázal o Božím království a učil o Pánu Ježíši Kristu se vší smělostí a bez překážek.“ (Skutky 28: 30–31). I v domácím vězení bylo Pavlovo poselství stejné: „Boží království a jméno Ježíše Krista.“
Svět je plný křesťanské rétoriky. Už delší dobu posloucháme kázání o teoriích bez demonstrace a síly. Jiné to bylo, když kázal Ježíš nebo apoštolové. Kázali evangelium o království. Ježíš šel po celé Galileji a učil lidi v tamních synagógách, kázal dobrou zprávu o království a uzdravoval každou nemoc a slabost v lidu. Kázání království bylo ukázkou reality, která v řečníkovi existuje. Když to lidé viděli, byli přitahováni k Ježíši a k poselství, které řečník kázal a dokázali skrze něj najít spásu a uzdravení.
Zde je verš, který hovoří o křesťanech, Božích synech. „Všechno stvoření s toužebným očekáváním vyhlíží zjevení Božích synů. “ …že i ono samo bude vysvobozeno z otroctví zániku do slavné svobody Božích dětí.“ (Římanům 8: 19,21).
Boží synové se prostě ještě dnes plně neukázali. Pokud by se toto zjevení již stalo, bylo by to takové oživení pravého křesťanství, jaké svět ještě neviděl! Bible to učí. Svět je v temnotě. Svět potřebuje světlo synů Božích, kteří zde poskytnou živou demonstraci reality jako svědectví něčeho ještě mnohem většího, než co vidí dnes.
Jsi dítě Boží? Odhaluje váš život Boží moc? Svět je ve velkém očekávání, že to uvidí!
