Křesťanská síť

Můžeme být někdy svobodní?

Můžeme být někdy svobodní?

Sdílet

 

Howard Williams

 

Dlouho jsem nemohl přijmout pravdu kvůli zátěži mé minulosti a vlivu, který na mě měla. Je to, jako když jste dlouho ve tmě a pak někdo rozsvítí: na chvíli jste oslepeni a musíte zavřít oči, ale jak si na světlo zvyknete, je snazší oči pootevřít a nakonec je úplně otevřít.

 

Svoboda po otroctví je velmi obtížná. Ne každý si na to může zvyknout. Říká se, že po zrušení otroctví se mnozí vrátili ke svým pánům a žádali, aby je znovu vzali zpět, protože se o sebe nedokázali postarat. Pro většinu lidí, kteří jsou zakořeněni v náboženských a rodinných svazcích, je velmi obtížné vymanit se z řetězů, které je drží, ale když si uvědomíte slabost ve svém životě a to, jak jste bezmocní vůči hříchu, ozve se hluboké volání o pomoc. Je tu touha po svobodě.

 

Můžeme být někdy svobodní?

 

Zvučná odpověď zní: „ANO!“

 

„Pokud vás tedy Syn osvobodí, budete skutečně svobodní.“ (Jan 8:36).

 

Najít Ježíše jako osobu, ne jeho učení nebo jeho cesty, ale JEHO samotného a nechat Ho žít ve vás, to je skutečná svoboda! Anděl řekl Marii, matce Ježíšově :

„…a dáš mu jméno Ježíš, protože on vysvobodí lid z jeho hříchů“ (Matouš 1:21).

 

To je samotné jádro křesťanství! To je svoboda od HŘÍCHU!

 

Tuto svobodu nám může dát pouze Ježíš, a proto ten, koho Ježíš osvobodí od hříchu, je skutečně osvobozen!

 

Žít ve svobodě

 

Slova písně jsou v tomto bodě velmi poučná: „Vysvoboď se z duševního otroctví…“ Není to však tak snadné, jak tato slova říkají. Vymanit se z otroctví, zejména v mysli, vyžaduje zázrak. Abychom mohli žít ve svobodě, musíme svůj stav svobody přijmout a věřit v něj. Musíme se úplně spojit s Tím, který nás osvobozuje a zbavuje nás všeho, co nás ohrožuje. Musíme naslouchat tomu, co Ježíš říká a zavírat uši před každým, kdo nám říká opak.

„Tak co na to řekneme? Je-li Bůh pro nás, kdo může být proti nám?“ (Římanům 8:31).

 

Samotný dech naší svobody pochází od Boha a od nikoho jiného. Poslechněte si, jak tento autor dává vše dohromady tím nejlepším možným způsobem!

„Kdo bude žalovat na Boží vyvolené? Vždyť Bůh je ten, kdo ospravedlňuje! Kdo je ten, který je odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a byl i vzkříšen z mrtvých, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás!” (Římanům 8:33-34).

 

Oh, jaký krásný zážitek! Že nás Bůh a Kristus osvobodili, abychom se mohli odvážit stát a hlásat naši realitu, být smělí jako lvi a neustupovat ve strachu a pochybnostech – Haleluja! Buď požehnáno Jeho jméno!

 

Nová božsko-lidská rasa

 

Princip života, který Bůh zabudoval do SVÉHO stvoření, je „Vše podle svého druhu.“ To znamená, že jabloň plodí jablka, hruška – hrušky, kočka – kočku, člověk – člověka.

Bůh ví, že božství, Jeho vlastní přirozenost, může být spravedlivá a činit spravedlnost, a tak nám s důvěrou dává svůj život (v Kristu) a činí nás těmi nadpřirozeně výjimečnými (božsko-lidskou rasou). Můžeme tomu věřit?

 

Ježíš je prvotina z nové lidské rasy, a proto je nazýván „poslední Adam“ (1. Korintským 15:45) Dává svého Ducha VŠEM, kdo ho hledají ve svých srdcích. Jakmile ve vás žije, stáváte se součástí nové božsko-lidské rasy. Pokud jste přijali Krista, pak je to již vaše realita, ale když jste o tom nikdy předtím neslyšeli, nemohli jste tuto realitu ani přijmout, uvěřit v ní a proto ji nemůžete ani prožít. Protože tato realita se přijímá vírou. Jakmile uvěříte, kým jste se stali a kdo jste v Kristu, přenese vás to na vyšší úroveň, abyste mohli být tím, kým jste. Pokud jste ale ještě Krista nepřijali, stále máte šanci stát se součástí Krista. Stačí přijmout tuto pravdu a uvěřit v ní. Křesťanství není denominacionalismus. Křesťanem se člověk stávat tím, když se stane součástí těla Kristova na zemi a tak představuje Krista, ať je kdekoli.

 

Závěr

 

Největší lekce, kterou jsem se v životě naučil, je, že já nic nevím a Ježíš ví všechno. Jsem šťastný, že mám Ježíše v sobě, kde On žije Jeho život a učí mě růst v Něm. Slib, který máme, je, že jak rosteme a stáváme se zralejšími, naše víra nás vede k tomu, abychom Mu stále více důvěřovali, dokud nebudeme zformováni k Jeho obrazu, do plnosti postavy Krista. (Efezským 4:13).

 

Bůh mě svou láskou a laskavostí vzal na cestu. Každý den se o Něm a od Něho dozvídám více. Můj život je teď procházka – zkušenost – ve které čím dál jasněji vidím, co to znamená být křesťanem. A to neznamená držet titul, ale žít život. Pravé křesťanství je životní styl, který je živý a prosperující. Tam je můj cíl: Ježíš – Boží plnost! Povzbuzuji každého, kdo čte tento článek, aby hledal Ježíše, dokud Ho nenajde, protože kohokoli Syn osvobodí, ten bude SKUTEČNĚ SVOBODNÝ.