„Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Staré pominulo – hle, je tu nové!“ (2. Korintským 5:17).
Tento verš zdůrazňuje změnu, která se děje v křesťanovi způsobem, že všechny věci se stávají novými. Nemůžeme ho jinak popsat a ani vysvětlit. Takováto zkušenost je nadpřirozená.
Lidé se mohou učit, rozvíjet se a získávat nové životní návyky, ale nemohou změnit svou přirozenost. Aby se člověk mohl změnit zevnitř, musí to být zázrak. Tato zkušenost není obyčejná, ale spíše mimořádná. Je jasné, že když se člověk znovu narodí, je to nadpřirozená událost!
Proces znovuzrození
Křesťanství je zázrak. Novorozenec je zázrak. Křesťanství nikdy nebylo náboženstvím tvrdé práce, která se pokouší zlepšovat dobrými skutky, ale i přesto je to stále učení oficiálního křesťanství.
Pečlivě zvažte následující otázky: Je porod proces nebo událost? Než se dítě narodí, musí se učit, trénovat a cvičit, aby se stalo dokonalým člověkem, nebo se prostě narodí jako dokonalý člověk? Pojďme po pořádku! Když se dítě narodí, narodí se jako dokonalý člověk, ale není ještě vyzrálý jako dospělý člověk. Jak roste, postupně dospívá jako lidská bytost a rozvíjí své dovednosti ve vztahu k jeho věku. Stejně je to s člověkem, který se znovu narodil. Narodil se s novou přirozeností a stal se tak Božím dítětem. Už není jen lidskou bytostí, ale dostává novou přirozenost, přirozenost Boží a stává se tak součástí božsko-lidské rasy. Tato nová rasa, která existuje v našem světě, přišla skrze Ježíše, protože Ježíš byl prvotina této božsko-lidské rasy. Stejně jako Adam byl první lidská bytost a všichni, kdo přijali jeho život, jsou lidé, tak také Ježíš měl lidské tělo, které na sebe vzal, když přišel na naši Zem, ale v tom těle byl Boží Duch, a tak se v Kristu spojilo lidské s božským. (Židům 10: 5; Filipanům 2: 5-8; Jan 3:13). Stejně jako se každý člověk narodí s tělem a lidským duchem, tak ti, kteří se rozhodnou stát se novým stvořením (znovuzrozeným křesťanem), přijímají božský život Otce a Syna prostřednictvím Ducha svatého.
,,Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo; můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a zůstaneme u něj.“ (Jan 14:23).
Tento božský život je spojen s naším duchem, a tak se stáváme „jedním s ním“, což nás činí božskými na duchovní úrovni.
,,Kdo se však spojuje s Pánem, je s ním jeden duch.“ (1. Korintským 6:17).
Každý křesťan narozený z Ducha je stejný jako Ježíš, božsko-lidský člověk. Má stejné lidské tělo, se kterým se narodil, ale nyní má NOVÉHO ducha, který je spojen s Duchem Otce a Jeho Synem Ježíšem Kristem.
Ovoce nebo strom
Při stvoření byl stanoven princip, že „každý bude rodit podle svého druhu“. Podle Ježíše to v přírodě můžeme jasně vidět, že fíkovník bude nést pouze fíky. Každý strom nese pouze svůj vlastní druh ovoce.
„Šlechtěte strom, a jeho ovoce bude dobré. Nechte strom zplanět, a jeho ovoce bude zlé. Strom se přece pozná po ovoci.“ (Matouš 12:33).
Když vytrhneme jedno prohlášení z kontextu, tak zničíme skutečný význam všeho, co bylo řečeno. „Poznáte je po ovoci.“ Kdo nebo co bude poznáno? Ovoce nebo strom? Ježíšovým zaměřením byl STROM. Když uvidíte ovoce, poznáte druh stromu, protože pomeranč neprodukuje jablka.
Žít vírou
Ovoce projevující se v životě znovuzrozeného věřícího je přirozeným výsledkem jeho náboženské zkušenosti.
Když jsme se narodili jako malé děti, žili jsme život přirozeně, bez jakýchkoli starostí. Všechno se vyvíjelo přesně podle toho, co do nás bylo vložené. Nemuseli jsme vynaložit žádné úsilí, abychom byli takoví, jací jsme, kromě toho, že nás usměrňovali rodiče nebo opatrovníci a pak začal boj o zdržování se od našich přirozených sklonů.
Nový život není snadný, protože jsme se narodili s hříšnou přirozeností. Ale pokud se znovu narodíme a budeme kráčet vírou, tak se v nás bude nový život PŘIROZENĚ vyvíjet a růst (bez vlastního snažení a boje o zdržování se svých sklonů). Takže skutečná otázka je, co to znamená kráčet vírou? Jak to prakticky zažít?
Když se učíte bezpečně řídit na silnici, je nezbytná také příručka k řízení automobilu. Prostudujete si tu knihu a naučíte se pravidla silničního provozu. Ale dělá vás čtení takových knih schopným řidičem? V žádném případě ne! Všechny shromážděné informace vyletí z okna v okamžiku, kdy si nový řidič poprvé sadne za volant. Instruktor musí krok za krokem vést studenta, aby odbrzdil, zmáčknul spojku, zařadil rychlost, pomalu uvolnil spojku a přidal plyn. Na krátkou dobu se auto rozjede vpřed, ale potom začne poskakovat, motor zhasne a auto stojí. Jakmile řidič zvládne udržet počáteční rovnováhu mezi plynem a spojkou, může se plynule rozjet vpřed. Dalším problémem je zastavit (brždění). Pokaždé, když se řidič pokusí zpomalit nebo zastavit, dojde k poskakovaní auta, motor zhasne a auto se opět zastaví. Pak přijde manévrování a ovládání vozu. Řidič si pomalu začíná vše uvědomovat a až poté, co po mnoho zkušebních jízdách získá praxi a jistotu, tak dostává řidičské oprávnění. Myslíte si, že je řidič stále nervózní a přemýšlí, co všechno musí dělat? Že musí sledovat zpětná zrcátka, dávat světelný signál o změně směru jízdy, hlídat si rychlost, atd……? Ne, nyní se to děje automaticky. Faktem ale zůstává, že nikdo se nenaučí řídit auto jen z knihy nebo jen tak, že bude sedět v autě. Každý se učí za volantem (v praxi). Cvičení je nutné, dokud není získána jistota. Cvičení buduje jistotu.
Proto Pavel řekl, že dospělí věřící žijí vírou. Žít vírou není jednoduché jako ani řídit auto. Ale každodenním chozením s Bohem si tuto víru tak zautomatizujete, že vám to nakonec přijde úplně jednoduché a přirozené, kráčet vírou a žít podle Boží vůle. Je to proces a tomuto procesu se říká, růst v Kristu. Jde o to, že vírou přijímáme Boží vůli až do té míry, kdy se to pro nás stane automatické.
Praktická část
Praktický aspekt pro život z víry je nejprve založen na Božím slově.
„Víra je tedy ze slyšení zvěsti a zvěst skrze slovo Kristovo.“ (Římanům 10:17).
Dokonalý popis toho, jak Boží dítě žije ze dne na den, je napsán v Božím slově. Je zvláštní, že to nebylo psáno jako soubor pravidel „krok za krokem“, ale na základě principů. Funguje to takto.
„Když však přijde On, Duch Pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší; oznámí vám i to, co má přijít.“ (Jan 16:13).
Jakmile se znovu narodíte a Duch Ježíšův přijde a spojí se s vaším duchem, jste zcela nové stvoření, ale abyste se mohli řídit touto Pravdou, museli byste nyní umlčet všechny hlasy kolem sebe a to platí nejen pro všechny nauky a učení, ale také pro váš každodenní život. Boží zásah do našich životů nejčastěji hledáme tehdy, když nevíme, co sami máme dělat, když naše cesta nemá úspěch a jen tehdy hledáme Boží cestu pro nás.
Upřímně věrné Boží dítě nedělá nic samostatně, ale žije neustále v Boží přítomnosti. Je neustále ve spojení s Pánem a vždy kráčí v Duchu; toto je KLÍČ pro vítězný život. Když je tento druh života takto plně zažitý, stane se nebeským životem už tady na zemi!
Zázračné činy
Ježíšův život na zemi je dokonalým obrazem toho, jak by pravé křesťanství mělo vypadat. Pokud dnešní křesťanství nevypadá tak jak píše Bible, pak Ježíšův život není v Jeho lidu. Podívejte se, co se píše o Ježíšově službě.
„Jak Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše, toho z Nazareta, jenž procházel zemí, činil dobře a uzdravoval všechny, kteří trpěli pod mocí ďábla, protože Bůh byl s ním.“ (Skutky 10:38).
Všichni lidé, které Ježíš uzdravil, byli do té doby utlačováni a mučeni ďáblem. Byli chromí, hluší, slepí, malomocní a měli mnoho dalších nemocí. Uzdravení byla úžasná a dokonalá. Ježíš svým hlasem pokáral nemoci a démony. Z Ježíše i z jeho šatů vyzařovala moc. Takovéto divi nedělal jen Ježíš, ale také Jeho učedníci. Kdyz byli naplnění Ježíšovým Duchem kázali o Božím království, projevovali stejnou nebo ještě větší moc prostřednictvím svých slov, oděvů a dokonce i stínů. Bůh v nich pracoval stejným způsobem jako pracoval v Ježíši a skrze Ježíše. Pokud přijmeme, že Boží slovo je pravdivé, tak tam se říká:
„Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes, i na věky.“ (Židům 13: 8).
Když čteme tento verš, že „Ježíš je tentýž včera dnes i na věky“ a my tohoto Ježíše pustíme do svého života jako to udělali prvotní křesťané a pochopíme pravdu o Božím království, neměl by být žádný důvod, proč by Bůh v nás nepracoval stejně jako v prvotních křesťanech. POKUD uvěříme, že Bůh v Kristu nám dal úplně vše a budeme se pevně držet jeho zaslíbení, není důvod, proč by Bůh nepracoval v nás stejně.
Naše naděje a víra očekává a touží po tom, aby se v nás projevila Kristova moc a věříme, že přijmeme plnost Jeho moci působící v nás a skrze nás!
