Zdravko Vučinič
Ježíš říká: „Pojďte ke mně, všichni upracovaní a obtěžkaní, a já vám dám odpočinout.“ (Matouš 11:28).
Opravdový odpočinek v Kristu není odpočinek fyzický, ale odpočinek duchovní – odpočinek od sebe (od starého já) – od únavy a břemene od sebe samého, od svých přání, plánů, stanovených cílů, starostí, od stávajících problémů nebo od vyhledávání vlastní spravedlnosti anebo jiných duchovních cílů, od svých vlastních představ o sobě a představ o tom, jací by druzí měli být…
Taková únava a břemeno je nejlepším důkazem toho, že jsme dosud nenašli odpočinek v Kristu, ke kterému nás Ježíš volá. Nezbavili jsme se starého člověka, jeho myšlení, jeho vnímání. Neznamená to, že jsme se ještě znovu nenarodíli, ale znamená to, že jsme ještě nedosáhli bodu odpočinku v Kristu; bodu, kdy budeme žít vírou, aniž bychom žili úsilím, námahou, snažením.
Někdo může říci, že je to krásný příběh, ale já mám v životě specifické problémy, které nebyly vyřešeny a Bůh mě jich zatím nezbavil, i když o to vytrvale žádám.
„Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem mírný a pokorný v srdci, a vaše duše najdou odpočinutí. Mé jho je totiž příjemné a mé břemeno lehké.“ (Matouš 11: 29-30).
Pokud věříme tomu, co Ježíš říká, že je odpočinkem pro naši duši a že jeho jho je lehké, je zřejmé, že nenosíte Jeho jho, které je příjemné a lehké, ale nosíte své vlastní nebo dokonce cizí jho. A to je těžké jho a proto jste unavení a obtížnení.
Vírou čerpáme to, co vlastníme, vírou žijeme to, co máme. A co vlastníme nebo máme? Krista; Ducha Kristova. V tom Duchu je veškerá síla, síla duchovní a morální, která je potřebná pro dynamický vítězný život v každém smyslu.
„Když jsme tedy obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme i my každou přítěž i hřích, který nás tak snadno svazuje a vytrvale pokračujme v běhu, ležícím před námi. Nespouštějme oči z Ježíše, původce a završitele naší víry….“ (Židům 12: 1–2).
Dívejte se na Krista, abyste z něho čerpali Jeho odpočinek a vstoupili do Jeho příjemného jha; abyste čerpali z pramene živé vody a už neměli žízeň; to znamená uhasit naši duchovní žízeň.
