Úvod
Má zkušenost
Na úvod bych se chtěl s vámi rozdělit o mojí zkušenost. Když jsem před několika lety slyšel jedno kázání od Nadera Mansura (bylo to video: Adam a Eva versus učení trojice) pomyslel jsem si: ,,jestli to opravdu tak je, jak tady ten řečník říká, tak potom celý křesťanský svět žije v bludu a já také, (myšlenka videa byla, že Bůh není trojjediný, ale že je Otec a Syn). Proto jsem se rozhodl, tento věroučný bod prostudovat a poznat, kde je pravda. Je těžké, když žijete celý život v nějakém učení vzít Bibli a číst ji bez toho, aniž byste tam rovnou neviděli výklad. Ale i přes to jsem vzal Bibli a snažil jsem se ji číst bez jakéhokoli výkladu. To bylo první co jsem musel udělat a to druhé bylo, že jsem chtěl studovat ještě s někým, abych nečetl Bibli nějakým zaujatým způsobem po svém. Asi po půl roce studia, kdy jsem pořád váhal a nevěděl, kde je pravda, tak jsem na modlitbě toužil, aby mi Bůh dal jasnou odpověď, jak to je. Jestli učení o trojjedinem bohu je to pravé učení a nebo je to jinak. A v tu chvíli jsem slyšel ,,běž do svatyně, tam najdeš pravdu“
A tak bych s vámi právě teď chtěl jít do svatyně a najít tam pravdu, která tam je.
Kde můžeme zkoumat a dozvědět se více o Boží cestě? Bible nám říká, že Boží cesta je vidět ve svatyni.
„Rozjímám o všech tvých skutcích a přemýšlím o tvých činech. Bože, tvá cesta je svatá (je vidět ve svatyni). Který bůh je velký jako tento Bůh?“ (Žalmy 77:13-14).
,,Proto tě vyhlížím ve svatyni — chci hledět na tvou moc i slávu.“ (Žalmy 63:3).
Co nám může říct svatyně o Bohu (Božstvu)? Kolik bytostí se nám zjevuje ve svatyni a ve službách svatyně? Zaměříme se na tyto otázky, abychom mohli poznat pravdu o Bohu. Jestliže je Bůh trojjediný a všichni tři spolupracují na plánu vykoupení, jak se říká, tak bychom při studiu svatyně měli vidět jasný obraz trojjedineho boha. Začneme otázkou: Kolik oddělení má služba ve svatyni? Služba ve svatyni vyžadovala tři oddělení, nádvoří, svatyni a svatyni svatých. Podíváme se na každou z těchto tří oddělení zvlášť, abychom zjistili, co se od nich můžeme dozvědět.
Svatyně svatých
Co můžeme vidět ohledně Boha (Božstva) ve svatyni svatých?
Jaké pokyny Bůh dal ohledně svatyně svatých? Kdo mohl vstoupit do tohoto oddělení svatyně? Když se na to podíváme, tak uvidíme, že pouze velekněz a to jen jednou za rok, mohl vstoupit do tohoto oddělení svatyně. ,,Od doby, kdy byl stánek vztyčen, vcházejí kněží neustále do jeho první části, kde konají bohoslužbu. Do té druhé však jen jednou za rok vchází samotný velekněz, a to ne bez krve, kterou obětuje za sebe i za hříchy lidu, spáchané v nevědomosti.“ (Žid 9: 6-7). Koho tento velekněz představuje? Ježíše, Ježíš je náš nebeský velekněz (Žid 4:14; 5:10; 6:20).
Ve svatyni svatých můžeme vidět ještě truhlu smlouvy, která představuje Boží trůn, kde přebývá sláva Boží přítomnosti. ,,Slitovnici pak položíš jako příkrov na truhlu, do níž vložíš Svědectví, které ti dám. Tam se s tebou budu setkávat. Z místa mezi oběma cheruby nad slitovnicí, jež přikrývá Truhlu svědectví, s tebou budu mluvit o všem, co ti přikážu ohledně synů Izraele.“ (Exodus 25: 21-22). ,,Pastýři Izraele, naslouchej, jenž vodíš Josefa jako ovce své, jenž trůníš na cherubech, zaskvěj se!“ (Žalm 80: 2). Bůh Otec je ten, kdo sedí na trůnu v nebeské svatyni (Zjevení 4: 2; 5: 1-6).
Ježíš předkládá naše modlitby Otci: Pouze jedna bytost, velekněz, mohla přinést kadidlo před Boží přítomnost v Den smíření (Leviticus 16: 11–13). Kadidlo představovalo modlitby svatých, smíšené s Kristovou spravedlností (Žalm 141: 2; Zjevení 5: 8; 8: 3). Je to Kristus, který přijímá naše modlitby a předkládá je svému Otci, smíchané s jeho zásluhami a spravedlností.
Takže kolik bytostí můžeme vidět ve svatyni svatých? Z jednoduchého studia svatyně svatých v pozemské svatyni vidíme, že existují pouze dvě bytosti, velekněz a Bůh (Boží přítomnost). A kdo jsou tyto bytosti? Bůh= Bůh Otec a velekněz= Ježíš Kristus (Syn Boží).
Svatyně
Co můžeme vidět ohledně Boha (Božstva) ve svatyni? Zde vidíme službu kněze, který každý den předstupoval před Boha s prolitou krví. Opět stejný obraz, jako ve svatyni svatých. Kněz který je prostředník mezi Bohem a lidem. Žádná další bytost se zde nevyskytuje. Knez který představuje Krista a Bůh (Boží přítomnost).
Jake předměty byly ve svatyni?
,,Naproti stolu, na jižní straně Příbytku, postavil do Stanu setkávání svícen a zapálil před Hospodinem kahany, jak mu Hospodin přikázal. Před oponu ve Stanu setkávání postavil také zlatý oltář.“ (Exodus 40:24-26).
Z Bible můžeme vyčíst, že ve svatyni byl stůl, svícen a kadidlový oltář.
My se spolu zaměříme právě na tento stůl, který byl ve svatyni a na kterém bylo položeno dvanáct chlebů. Přesněji, šest chlebů na sobě ve dvou sloupcích.
Kde byl tento stůl umístěn?
,,Dal stůl do stanu setkávání na severní stranu příbytku ven před oponu.“ (Exodus 40:22).
Bůh ho nechal umístit na severní stranu svatyně.Proč právě na severní stranu?
,,A ty sis řekl ve svém srdci: Vystoupím do nebes, nad hvězdy Boží vyvýším svůj trůn; usednu na Hoře shromáždění na nejzazším severu.“ (Izaiáš 14:13).
Zde vidíme, že na nejzazším severu je Boží trůn, kam satan chtěl usednout.
Proč jsem se chtěl zaměřit právě na tento stůl? Právě proto, co tento stůl představuje. Jako jsme viděli Boží trůn ve svatyni svatých, tak ho můžeme vidět i zde. Co na tomto stole můžeme vidět?
Stůl na chléb: měl na sobě bochníky chleba, které byly uspořádány do dvou sloupců po šesti bochnících.
,,Pak vezmeš jemnou mouku a napečeš z ní dvanáct bochníků; každý bochník bude ze dvou desetin éfy. Položíš je do dvou řad, šest v řadě, na čistý stůl před Hospodina.“ (Leviticus 24: 5,6).
Co tyto chleby symbolizují?
Ježíš o sobě říká; ,,Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdo jí z tohoto chleba, bude žít ⌈na věčnost⌉. A chléb, který já dám za život světa, je mé tělo.“ (Jan 6:51).
Ježíš je chléb : Chléb tedy představuje Ježíše.
Teď vyvstává otázka proč tam jsou sloupce dva? Proč Bůh přikázal kněžím, aby položili chléb ve dvou sloupcích (a ne 1 nebo 3)?
Ježíš také řekl:
,,A kdo vidí mne, vidí toho, kdo mne poslal.“
(Jan 12:45).
,,Já a Otec jsme jedno.“ (Jan 10:30).
Proto může říct, že druhý sloupec představuje Boha Otce, protože Ježíš je stejný jako Bůh Otec a přišel na zem, aby nám Ho zjevil. Takže tyto dva sloupce představují Otce a Syna.
Ještě si můžeme povšimnout, že stůl na kterém byly chleby měl dvě koruny : „Vyrobíš také stůl z akáciového dřeva: bude dva lokte dlouhý, jeden loket široký a jeden a půl lokte vysoký. Obložíš jej čistým zlatem a po jeho obvodu uděláš zlatý věnec (korunu). Uděláš po jeho obvodu také na dlaň širokou obrubu a kolem ní další zlatý věnec (korunu).“ (Exodus 25: 23-25).
Stůl měl po obvodu dvě koruny, nebo dvojitou korunu. Znovu stejné číslo: dva sloupce chlebů,dvě koruny. Ježíš sdílí trůn s Otcem: ,,Kdo vítězí, tomu dám usednout se mnou na můj trůn, jako i já jsem zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůn.“ (Zjevení 3:21).
,,To hlavní, o čem tu mluvíme, je ovšem to, že máme takového velekněze, který usedl po pravici trůnu Velebnosti v nebesích.“ (Židům 8:1).
Ježíš nam říká, že sdílí trůn se svým Otcem; proto jsou na trůnu dvě božské bytosti. Stůl se dvěma sloupci po šesti bochnících chleba představuje přítomnost Otce a Syna v prvním oddělení nebeské svatyně, do které Ježíš vstoupil po vzkříšení a nanebevstoupení, jak o tom čteme ve Skutcích 2:32-34 ,,A právě Ježíše Bůh vzkřísil – my všichni jsme toho svědkové! Byl vyvýšen na Boží pravici, přijal od Otce zaslíbení Ducha svatého a to, co teď vidíte a slyšíte, je jeho vylití. David přece nevystoupil do nebe, ale sám říká: ‚Hospodin řekl mému Pánu: Seď po mé pravici…“
Je zajímavé, že nikde v Bibli nenajdeme sedět Ducha svatého na trůnu. Někdo by mohl říct: ,,Duch svatý je s námi zde na zemi, tak proto nesedí v nebi na trůnu spolu s Otcem a Synem.“
Když se podíváme do Zjevení 22:1, tak v prvním verši čteme: ,,Potom mi ukázal řeku s vodou života, jasnou jako křišťál, tekoucí z Božího a Beránkova trůnu.“
Potom, co Bůh stvoří nové nebe a novou zemi, tak Jan vidí sedět na trůnu kolik božských bytostí? DVĚ.
Studium pozemské svatyně dokazuje přítomnost pouze dvou Božských bytostí: Ježíše, prostředníka (kněze) a Boha Otce. Opět jen dvě bytosti, ne tři.
A co Duch svatý? Je přítomen ve svatyni?
Ano, ve Svatyni jsou prvky, které představují Ducha svatého jako např. olej používaný ve svícnu. Aby mohlo světlo ve svícnu svítit, musel tam být olej. Můžeme tedy říct, že duchem světla je olej. Co dělá člověka člověkem, jeho duch, bez ducha člověk umírá, jako bez oleje svícen nesvítí. ,,Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená.“ ( Jan 6:63) Olej je symbolem Ducha, ale světlo které ze svícnu vycházelo, představovalo Ježíše. „Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude už chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“ (Jan 8:12).
Můžeme tedy říct, že to byl Duch Kristův a protože Kristus je svatý, tak i Kristův Duch je svatý, proto Duch svatý. A právě tohoto Ducha nám Ježíš chce dát a v něm všechna ta požehnání, abychom jako on je svatý, i my byli svatí.
Olej tedy symbolizuje Ducha. V novém zákonu vidíme, ještě jeden symbol Ducha, což je voda. Voda také představuje život.
Voda = Duch = život věčný.
„Kdo se však napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit už nikdy. Voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.“ (Jan 4:14).
,,Kdo věří ve mne, z jeho nitra potečou řeky živé vody, jak praví Písmo.“ A to řekl o Duchu, kterého měli přijmout věřící v něho; neboť Duch ještě nebyl dán, protože Ježíš ještě nebyl oslaven.“ (Jan 7:38-39).
Po Kristově nanebevstoupení byl Ježíš oslaven, aby prijal Ducha svatého který vychází od Otce a skrze Krista je vylit na nás.
,,A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život a ten život je v jeho Synu.“ (1. Janova 5:11).
A Ježíš se také modlí: ,,tak jako jsi mu dal pravomoc nad veškerým tělem, aby všem těm, které jsi mu dal, dal život věčný. A toto je život věčný: Aby poznávali tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.“ (Jan 17:2-3).
Nádvoří
Co můžeme vidět ohledně Boha (Božstva) na nádvoří?
Služba na nádvoří zahrnovala tři živé bytosti: Kněze, hříšníka a oběť.
Oběť: beránek představoval Ježíše, Božího Syna ,,Druhého dne Jan uviděl Ježíše, jak přichází k němu, a řekl: „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa!“
(Jan 1: 26).
Hříšník: který přinášel oběť, obětoval a vyznávl své hříchy.
Kněz: Pomazaný kněz přinesl krev do svatyně (Leviticus 4: 5). To také představuje Ježíše, našeho velekněze. (Žid 4:14; 5:10; 6:20)
Takže i zde vidíme: kněz = Ježíš ,oběť = Ježíš a hříšníka = my
,,Přesně takového velekněze jsme potřebovali! Je svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a vyvýšený nad sama nebesa. Nemusí jako tamti velekněží denně obětovat nejprve za své vlastní hříchy a potom za hříchy lidu, neboť to udělal jednou provždy, když obětoval sám sebe. Zákon ustanovuje za velekněze lidi, kteří mají své slabosti, ale slovo přísahy, jež přišlo po Zákonu, ustanovuje Syna, který je dokonalý na věky.“ (Židům 7:26-28).
,,Kristus však obětoval za hříchy jedinou oběť a usedl navždy po Boží pravici.“ (Židům 10:12).
Hříšník přichází ke knězi, vyznává hříchy, obětuje beránka a poté kněz bere krev a přichází před Boha.
,,Je přece jediný Bůh a jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš.“ (1. Timoteovi 2:5).
Ve všech těchto verších vidíme pouze dvě Božské bytosti Otce a Syna.
Závěr ke kterému jsem došel je, že Bůh Otec je jediný pravý Bůh, který sedí na svém trůnu spolu se svým jednorozeným Synem, který je naším Veleknezem, Beránkem, Utěšitelem, Spasitelem…..
Ježíš o sobě říká: „Já jsem ta cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ (Jan 14:6).
Zde ještě jedna zajímavá myšlenka od Imada Avde:
Je důležité si uvědomit, že jednou z rolí nebo povinností velekněze bylo učit lidi. ,,Budou učit můj lid o rozdílu mezi svatým a obyčejným a ukazovat jim rozdíl mezi čistým a nečistým.“ (Ezekiel 44:23). Což se samozřejmě odehrávalo mimo svatyni, protože do svatyně nemohl vstoupit nikdo kromě kněze. Jinými slovy, kněz nejen sloužil ve svatyni před Bohem, ale také vyšel ven a učil lid.
Zajímavé je, že se kněží museli převlékat za Boží přítomnosti, když měli jít ven před lid. „Kdykoli budou vycházet na vnější nádvoří, kde je lid, svléknou si roucha, ve kterých sloužili, odloží je ve svatých místnostech a převléknou se do jiných šatů, aby svými rouchy neposvětili lid.“ (Ezechiel 44:19).
Věřím, že tento verš nám dává velmi zajímavý a poučný pohled. Jednou z Kristových povinností jakožto velekněze je učit lidi mimo svatyni. Nejen to, ale podle typu by měl nosit jiné oblečení nebo vypadat v „jiné formě“, než když je v Boží přítomnosti.
,,Já pak požádám Otce a dá vám jiného (zde toto slovo jiného „allos“ znamená ten stejný, ale v jiné formě) Utěšitele, aby s vámi zůstal navěky, totiž Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, neboť ho nevidí a nezná. Vy ho však znáte, neboť žije u vás a bude ve vás.“ (Jan 14:16-17).
A to je přesně to, co Kristus dělá. Zatímco Ježíš slouží v nebeské svatyni ve své fyzické podobě, stále prostřednictvím svého Ducha slouží v církvi na zemi.
,,A protože jste synové, Bůh poslal do našich srdcí Ducha svého Syna, volajícího: „Abba, Otče!“ (Gal 4: 6).
Ježíš slíbil, že bude s námi navždy a že nás nikdy neopustí. ,,A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa.“ (Matouš 28:20).
A Bible nám říká, že Ježíš byl se svými následovníky a „ spolupracoval s nimi“. “Oni vyšli a kázali všude a Pán jim pomáhal a potvrzoval Slovo znameními, která je doprovázela.“ (Marek 16:20).
Jak vidíte, pozemská svatyně nám ukazuje dvě božské bytosti: Otce a Syna. Ve svatyni není místo pro třetí živou bytost. Služba ve svatyni nás navíc učí, že aby Ježíš mohl naplnit tento typ, musel udělat to, co udělal kněz: jít ven a učit lidi, což dělá prostřednictvím svého Ducha, Ducha svatého. Apoštolové to pochopili, a proto Pavel prohlásil, že Ježíš je Duch svatý: ,,Jejich myšlení se ovšem zatvrdilo. Až do dnešního dne zůstává při čtení Staré smlouvy ta rouška neodkrytá – odnímá se totiž jen v Kristu. Až do dneška jim při čtení Mojžíše na srdci leží rouška, ale jakmile se člověk obrátí k Pánu, rouška mizí. PÁN je DUCH, a kde je Pánův Duch, tam je svoboda. My všichni s odkrytou tváří jako v zrcadle odrážíme Pánovu slávu a tehdy jsme Pánovým Duchem proměňováni k jeho obrazu, od slávy k slávě.“ (2. Korintským 3:14-18).
