Imad Awde
Od té doby, co jsem slyšel o otázce Božstva (pravdy o Bohu) a začal jsem ji studovat mnoha způsoby, bylo mi řečeno „proč to dělám!“ Proč si studiem tohoto tématu děláte problémy? Proč si dělám problémy studováním něčeho kontroverzního a nepochopitelného? Proč se snažíte porozumět Bohu, když je to tajemství? Pokud mi někteří lidé nepoložili tyto otázky, tak mi zase říkali: „Toto téma není důležité pro spásu, není důležité, nikdy nebudeme s jistotou vědět odpověď, nech to být.“
Už jste někdy řekli nebo vám bylo řečeno něco takového? Jsem přesvědčen, že vaše odpověď zní „ano.“ Proč tedy studovat toto téma a dělat problémy, kterým se můžeme snadno vyhnout pouhým dodržováním všeho, co naše církev nebo skupina učí?
Farizeové kdysi zavolali Ježíše, protože Jeho učedníci jedli s neumytýma rukama. Vidíte, v té době se Židé drželi lidské tradice, která vyžadovala, aby si každý Žid slavnostně umyl ruce konkrétním způsobem, i když voda nebyla k dispozici. Prostě praktikovali rituály, aby naplnili lidskou tradici.
K jejich otázce Ježíš řekl:
„Izaiáš o vás pokrytcích prorokoval správně. Jak je psáno: ‚Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený. Nadarmo mě ale uctívají, když učí lidské nauky a příkazy.‘…
Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste ustanovili. A podobných věcí děláte spoustu.“ (Marek 7: 6-7,13).
Tato pasáž hovoří přímo ve prospěch situace, které dnes čelíme. Když Boží lid nahradil Boží učení učením lidským, Ježíš řekl, že jejich uctívání se stalo bezvýznamným, bezcenným a zbytečným. Nejen to, ale dává nám důvod, proč, „protože mě ctí svými rty, ale jejich srdce je daleko ode mne.“ Podle kontextu to byla zkušenost Židů, kteří se zvenčí dělali zbožnymi a přitom nebyli ochotni přijmout Mesiáše, drželi se lidské tradice známé jako „lidská přikázání“ a toho se nechtěli vzdát. Anti-typ tohoto pro dneškek představují křesťané, kteří se navenek dělají zbožnými, ale nejsou ochotni odmítat lidské tradice, učení a doktríny.
Ježíšova odpověď na tento problém je velmi jasná. Hledejte slovo Boží; hledejte učení Boží; zavrhněte lidské tradice, jinak bude vaše uctívání bezcenné. Ten, kdo odmítne lidské učení, toho bezpochyby odmítnou i dnešní denominace, stejně jako Ježíše odmítli denominace jeho doby. Bůh chce, abychom Ho znali; Není spokojený, když se schováváme za lidské tradice a odmítáme upřímně a poctivě studovat Písma a hledat odpověď na toto téma. Izraelcům ve Starém zákonu Bůh řekl:
„Slyšte slovo Hospodinovo, synové Izraele, Hospodin má žalobu na obyvatele země: V této zemi není věrnost ani láska a nikdo nezná Boha.“ (Ozeáš 4: 1).
Bůh vedl s obyvateli této země spory kvůli nedostatku poznání Boha v této zemi. Ve skutečnosti o několik veršů později Bůh řekl:
„A můj lid hyne bez špetky poznání. Protožes odmítl poznání, i já tě odmítnu od kněžství; na Zákon svého Boha nedbal jsi, ani já nebudu dbát na tvé potomky.“ (Ozeáš 4: 6).
Bůh chce, abychom Ho znali, protože chce s námi navázat vztah. Čím více Boha známe, tím důvěrnější bude náš vztah s Ním. Proto stejně jako Ozeáš potřebujeme více „ poznání Boha “ než cokoli jiného.
„Chci totiž lásku, nikoli oběti, poznání Boha spíš než zápaly.“ (Ozeáš 6: 6).
Ve světle toho si povšimněte, co řekl Ježíš:
„A to je ten věčný život – aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a toho, jehož jsi poslal, Ježíše Krista.“ (Jan 17: 3).
Pod pojmem „poznat“ Ježíš nemyslí znát pouze totožnost Boha a sebe samého, ale mít osobní, důvěrné společenství (vztah) s ním. Takový vztah však musí zahrnovat poznání jejich identity. To je v přímém rozporu s tvrzením, že Bůh je tajemstvím a že nemůžeme vědět, kdo je. Jak může být můj věčný život založen na znalosti tajemství a na vztahu k němu? To nedává smysl.
Buďte opatrní, neříkám, že bychom mohli pochopit podstatu Boha. Ne! Boží přirozenost je daleko za naším chápáním, ale Boží identita není žádným tajemstvím. Bible ve skutečnosti říká, že skrze stvoření Bůh „zjevil svou věčnou moc a Božství“ (Římanům 1:20). Nejen to, ale protože nás Bůh tolik miloval a toužil po blízkém vztahu s námi, poslal svého Syna, aby nám zjevil Boha. Všimněte si, co říká Jan:
„Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v Otcově náručí, ten jej vylíčil.“ (Jan 1:18).
Ježíš, Syn Boží, nám zjevil Boha a představil nám Ho. Když křesťané říkají: „Bůh je tajemství, nemůžeme ho poznat,“ ve skutečnosti říkají, že Ježíš nesplnil své poslání. Všimněte si, co ještě Jan říká:
„A víme, že Boží Syn přišel a dal nám schopnost znát pravého Boha, a tak jsme v něm, totiž v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život.“ (1. Jan 5:20).
Ježíš, Syn Boží, nám dal poznat Boha. Nemáme žádnou výmluvu. Bůh se nám zjevil skrze stvoření a znovu skrze svého Syna, Ježíše. Držet se lidských tradic a učení, místo toho abychom hledali v Písmu odpovědi na toto téma, je stejné jako ctít Boha svými rty, ale vzdát se Ho ve svém srdci.
Ježíš v diskusi s farizey o jídle „neumytýma rukama“ Ježíš řekl:
„Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste ustanovili. A podobných věcí děláte spoustu.“ (Marek 7:13).
Je zajímavé, že v procesu obrany lidských učení o otázce Božstva „teologové a učitelé„ ruší Boží slovo.“ Jako mnoho dalších jsem toto téma studoval s modlitbou a z Písma jsem našel odpověď. Bůh není tajemstvím; můžeme Ho znát; ve skutečnosti je nezbytné vědět, kdo Bůh je.
Co může být důležitější v našem vztahu s Bohem, než vědět, kdo Bůh je a poznat Ho? Naše poslušnost a láska k Bohu by měla být výsledkem poznání a porozumění Jeho lásky k nám a našeho blízkého vztahu s ním.
